Hlavní oblastí jeho zájmu však nebyly čarodějnice, jejich čas měl teprve nastat, ale kacíři, konkrétně gnostické katarské sekty albigenských a valdenských. „Vyrobil“ však také jednu svatou, uctívanou dodnes. Sám byl hluboce věřící, pokání, která uděloval, podstupoval i sám. Co mu zlomilo vaz?
Při vyslovení tohoto slova vyvstanou před očima mnoha čtenářů potemnělá sklepení, jen spoře osvětlená, ve kterých se stejně spoře oblečení, či zcela nazí lidé oddávají nejrůznějším prostopášnostem. Sodoma Gomora, jak by řekli ti odrostlejší. Jistě by v něčem měli pravdu, ale zdaleka by to nebyla celá pravda. Nahota lidí této radikální husitské sekty nebyla cílem, nýbrž jen prostředkem. Prostředkem ke spáse. Byla trnem v oku i táborským kněžím, kteří jinak byli katolickou církví považováni za kacíře, topící se v nejhorších bludech.
O životě sv. Hygina se zachovalo málo zpráv, o něco více se však uvádí zásluh, které pro církev vykonal. Byl 9. papežem od roku 136 nebo 138 a řídil církev čtyři roky.