Novinář Stanislav Budín, rodným jménem Bencion Bať, pocházel z početné židovské rodiny, byl nejmladší z devíti dětí. Na svět se podíval 3. března 1903 v Kamenci Podolském na Ukrajině.
„Život je proto krásný, že se ho ustavičně snažíme po svém přetvořit a v boji o svou představu života stárneme s blahým pocitem vykonaného díla, přestože víme, že jsme vlastně neučinili nic jiného, než že jsme svým dědicům zanechali takovou nedokonalost, již oni musí přetvořit po svém, aby jejich děti měly co dělat s opravováním toho, co rodiče učinili nedokonale, a tak dále a stále výše bez ustání.“ E. F. Burian
Před blížícími se volbami není od věci se podívat do historie, kterak volili Pražané od prvních voleb v samostatné republice po dnešek.
Jako samostatný celek vznikl Žižkov pod jménem Královské Vinohrady I. roku 1875 rozdělením Královských Vinohradů. Roku 1877 byl překřtěn na Žižkov a roku 1881 povýšen na město.
Žižkovská čtvrť začala na úpatí vítkovského vrchu růst v roce 1865 a ve srovnání se sousedními patricijskými Vinohrady byla určená především dělníkům. Neosluněný a strmý severní svah si ale díky úzkým a prudkým uličkám, schodištím, náměstíčkům a pavlačovým domům rychle získal svébytnou atmosféru, za kterou z velké části stál stavitel a první žižkovský starosta Karel Hartig.
Chudinský profil Žižkova vábil nejen galerku, ale stal se bydlištěm řady volnomyšlenkářů, umělců, bohémů i rebelů. Snaha o rozbití této jedinečné a obtížně kontrolovatelné skupiny obyvatel byla jedním z důvodů plánování asanování této části města.