První republika
13. listopadu 1918 – byl rozpuštěn sbor obecních starších a jmenován správní sbor o 49 členech pod předsednictvím hlavy odbojové organizace Maffie Přemysla Šámala (1867 v Praze – 1941 v Berlíně). Politické složení sboru odpovídalo výsledkům obecních voleb v roce 1911.
15. června 1919 – volby vyhrála národní demokracie (29 mandátů ve 100členném zastupitelstvu) před národními socialisty (21) a sociální demokracií (20). Přemysl Šámal opouští funkci a stává se hradním kancléřem.
24. července 1919 – starostou Prahy se stává první předseda čs. ústavního soudu Karel Baxa (1863 v Sedlčanech – 1938 v Praze), od roku 1922 je zván primátorem.
16. května 1921 – vznikla Komunistická strana Československa. V některých městech a obcích, které čekaly na připojení k Velké Praze, se stalo, že jejich sociálně-demokratičtí starostové přešli ke komunistům a tyto pak měly komunistického starostu – třeba Dejvice (Josef Zavadil) nebo Liboc (Antonín Zeman).
1. ledna 1922 – vznikla Velká Praha, starostové obcí tří desítek obcí připojených k Praze zůstávají ve svých funkcích, jejich moc je ale prakticky pouze výkonná.
16. září 1923 – volby v nově utvořené Velké Praze vyhrála opět národní demokracie (23), před národními socialisty (22), komunisty (19) a sociálními demokraty (9). Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská dostala 7 křesel, lidovci 6, Deutschpolitischer arbeitsblock 4, zbylí 10.
16. října 1927 – volby vyhráli národní socialisté (23); dále: národní demokracie a KSČ po 17, sociální demokraté 12 mandátů, šest živnostníci a lidovci, ostatní 18.
27. září 1931 – ve volbách jsou opět nejsilnější volby národní socialisté (23), 15 křesel mají národní demokraté, 14 sociální demokraté, 13 komunisti, 11 Národní liga (Stříbrného radikální nacionalistická strana, založená v roce 1930; později splynula do Národního sjednocení, ale v roce 1937 se část znovu osamostatnila), 6 lidovci, 5 živnostníci, 13 další.
5. dubna 1937 – ze zdravotních důvodů abdikoval primátor Karel Baxa, 24. dubna t.r. byl nahrazen někdejším karlínským starostou a členem městské rady Petrem Zenklem (1884 v Táboře – 1975, Raleigh, Severní Karolína, USA).
22. května 1938 – volby dopadly následovně: 26 křesel národní socialisté, 17 KSČ, 14 sociální demokracie, 12 Národní sjednocení (nacionalisticky orientovaná strana vzniklá v roce 1934 sloučením Československé národní demokracie, Národní ligy a Národní fronty), 7 lidovci, 7 živnostníci, 6 Národní liga (znovu samostatná), 4 republikáni, 3 Sudetoněmecká partaj.
Druhá republika
18. listopadu 1938 – agrárníci (v Praze nekandidovali) a ostatní pravicové strany se spojily ve Stranu národní jednoty.
11. prosince 1938 – sociální demokracie a levicově smýšlející národní socialisté se spojili v Národní stranu práce.
7. ledna 1939 – komunisté ztratili členství v zastupitelstvu (KSČ byla v říjnu resp. prosinci 1938 zastavena a pak rozpuštěna)
24. února 1939 – celé zastupitelstvo Prahy a místní národní výbory byly rozpuštěny. Vznikla 60členná správní komise v čele s předsedou Otakarem Klapkou (1891 v Rané, okr. Chrudim – 1941 v Ruzyni), právníkem a poslancem.
Léta válečná a poválečná
16. března 1939 – po obsazení republiky Němci se Klapka stal úředně primátorem, jeho náměstkem historik a nacista Josef Pfitzner (1901 v Petrovicích u Krnova – 1945 v Praze). Ten od prosince 1939 každé rozhodnutí primátora kontrasignoval.
21. března 1939 – vzniklo Národní souručenství, koncem měsíce byly rozpuštěny Strana národní jednoty i Národní strana práce.
9. července 1940 – primátor Klapka byl zatčen a 4. října 1941 v ruzyňských kasárnách zastřelen.
11. července až 26. srpna 1940 – funkce komisařského vedoucího pro výkon primátorských záležitostí se postupně ujímá penzionovaný viceprezident zemské správy politické v Čechách Alois Říha (1875 v Bratčicích na Kutnohorsku – 1945 v Praze).
5. května 1945 – Alois Říha rezignoval na svoji funkci a „odebral se domů“. (Po dvou měsících zemřel na infekčním oddělení Bulovky. Pfitzner byl zadržen, uvězněn, odsouzen a v září 1945 oběšen.) Funkce revolučního primátora se rozhodnutím vlády (košické čili Fierlingerovy) ujímá předválečný komunistický senátor a t.č. důchodce Václav Vacek (1877 v Libochovích – 1960 v Praze-Lhotce). Spolu s ním Prahu dočasně vedli stavař, technik a zastupitel národních socialistů Eustach Mölzer (1878 v Kutné Hoře – 1953 v Praze) a sociální demokrat Prokop.
7. srpna 1945 – bylo vydáno nařízení o zřízení Ústředního národního výboru (ÚNV), byl obsazen na základě parity čtyř politických stran, primátorem jmenován Petr Zenkl, prvním náměstkem Václav Vacek. Místní národní výbory byly nahrazeny obvodními radami. 27. srpna vstoupilo nařízení v platnost.
26. května 1946 – první poválečné volby rozdělily křesla v ÚNV takto: 36 KSČ, 34 národní socialisté, 16 lidovci, 14 sociální demokraté. 1. července t.r. byl Václav Vacek zvolen primátorem.
Rudý monopol
1. března 1948 – opatřením krajského akčního výboru Národní fronty bylo jmenováno nové předsednictvo, rada a komise ÚNV Prahy: 45 komunisté, 15 sociální demokracie, po 12 národní socialisté a lidovci plus odbory a další organizace.
1. dubna 1949 – Praha rozdělena na 16 obvodů, komunista Vacek znovu primátorem.
16. května 1954 – další volby, pro kandidátku Národní fronty hlasovalo 92,7 %. Novým primátorem Adolf Svoboda (1900 v Chvalech – 1969 v Praze).
Další „obecní“ volby se konaly 19. května 1957, 12. června 1960, 14. června 1964, v listopadu 1971, v říjnu 1976, v červnu 1981 a květnu 1986, kandidáti Národní Fronty obdržely vždy přes 99 procent.
Po volbách v roce 1954 se primátorem Prahy stal Ludvík Černý (1920 v Praze – 2003 tamtéž), byl vyměněn v září 1970 Zdeňkem Zuskou (1931 v Užhorodu – 1982 při nehodně na dálnici D1), který se stal v červnu 1981 místopředsedou české vlády a na radnici ho nahradil František Štafa (*1932, Senice na Hané). Ten byl odvolán 4. července 1988 a nahrazen Zdeňkem Horčíkem (*1937 ve Štěrboholech), ten odstoupil po listopadové revoluci a v období 8. prosince 1989 až 23. ledna 1990 ho zastal „zimní král“ Josef Hájek (*1942 v Ježovech, okr. Klatovy).
Konec vlády jedné strany
Další primátoři byli: Jaroslav Kořán, 1. 2. 1990 – 13. 9. 1991 (odvolán); Milan Kondr, 28. 9. 1991 – 13. 5. 1993 (odvolán); Jan Koukal, CSc., 13. 5. 1993 – 26. 11. 1998 (konec volebního období); Jan Kasl, 26. 11. 1998 – 28. 5. 2002 (odstoupil); Igor Němec, 15. 7. 2002 – 28. 11. 2002 (konec volebního období); Pavel Bém, 28. 11. 2002 – 30. 11. 2010 (konec volebního období); Bohuslav Svoboda, CSc., 30. 11. 2010 – 23. 5. 2013 (odvolán); Tomáš Hudeček, 20. 6. 2013 – 26. 11. 2014 (konec volebního období); Adriana Krnáčová, od 26. 11. 2014.
Po dlouhé době zas svobodné volby na magistrát proběhly 24. listopadu 1990. Volilo se 76 zastupitelů, vítězem se stalo Občanské fórum (38 mandátů). Další volby se konaly v listopadu 1994, zvítězila ODS (23 mandáty z 55 zastupitelů), stejně jako ve volbách v listopadu 1998 (21 mandát z 55), 2002 (30 mandátů ze 70) a 2006 (42 ze 70). Ve volbách v roce 2010 zvítězila TOP 09 (26 mandátů z 63), druhá ODS jich získala dvacet. Poslední volby proběhly v říjnu 2014 a těsně zvítězilo ANO (17 mandátů z 65) o křeslo před TOP 09.
