„Česká hudební a operní kultura je jedna z nejsilnějších a směle se řadí vedle velkých operních kultur,“ říká ředitel Národního divadla Jan Burian. Mimochodem, je nejdéle sloužícím ředitelem v celé historii Národního divadla, v jeho čele stojí již jedenáctou sezonu.
Přišel totiž s tím, že seznam jmen legendárních českých knížat, Krokem počínaje, je ve skutečnosti úryvkem jakési básně či jiného textu, který až později začal být vykládán právě takto. Tím otřásl samotnými základy české státnosti a jako „nepohodlný živel“ se v roce 1968 rozhodl pro emigraci.
Zdánlivě jednoduchá otázka. Opravdu jenom zdánlivě. Egyptolog vám spatra vysvětlí historii určité starověké dynastie, protože má informace. Odborník na antiku vám podrobně popíše situaci v Římském Impériu a nezaváhá, protože má informace. Zde se však každý odborník ocitá na tenkém ledě. Připusťme nyní, že kněžna Libuše skutečně žila, že se nejedná o mýtus z české historie. Poprvé se o ní zmiňuje Kosmas ve své, latinsky psané, Kronice české. Nebude to již dlouho trvat a jeho rukopis se dožije úctyhodných devíti set let. Dvanácté století, to už je od nás opravdu hodně daleko. Kosmas byl na svoji dobu hluboce vzdělaným mužem. Studoval na různých místech Evropy, hlavně však v Lutychu (Belgie). Studoval nejen dílo Reginona z Prümu, jehož styl práce pak později použil. Studoval i díla antická, jako byl Vergilius, Horatius, Ovidius.
