Palmovka je mimořádně důležité a nadějné místo, které našlo svou lepší budoucnost. Po setkáních s občany, živnostníky a developery, kteří mají v území své zájmy, se nyní rozbíhá praktická realizace obnovy této části Libně.
„Byl krásný červnový den rozpálený sluncem, den, v němž se rozvírají purpurové růže. Ale nemyslil jsem na krásu života v tom vzdáleném koutě Prahy, chudobném a předměstském, jehož ulicemi odváželi mladého českého básníka na blízký hřbitov. Veřejnost neměla tušení, jak veliká naděje české poezie byla pohřbívána do hrobu předměstského hřbitova,“ napsal Jiří Karásek ze Lvovic.
Nedoručování dopisů a balíků, když je člověk celý den doma. Ale i chybějící lístky ve schránkách o tom, že je balíček na poště. Tak takové je fungování České pošty v pražské Libni a Karlíně. Lidé si tady na poštu neustále stěžují, ony stížnosti už ale přerostly jen Českou poštu a začaly chodit i na Městský úřad Prahy 8. Starosta chce situaci vyřešit. Podle něj za všechno může nedostatek pracovníků.
Téměř rok trvající rekonstrukce ulice Zenklova v pražské Libni se chýlí ke konci. Během této doby nebyly obnoveny jen povrchy a tramvajová trať, ale zejména podzemní sítě. Od 1. září bude spuštěn tramvajový provoz a po dokončovacích pracích bude od 1. listopadu zcela průjezdná.
Radnice Prahy 8 vypsala výběrové řízení na dodavatele přestavby prostoru u stanice metra C Ládví. ČTK to dnes řekl starosta Roman Petrus (ČSSD). Práce by mohly začít po prázdninách. V Ládví má být nově upravené náměstí, prostor pro trhy nebo kašna. Novinkou budou také farmářské trhy, které se budou konat i při rekonstrukci.
Radnice Prahy 8 začala hledat provozovatele farmářských trhů u kulturního domu Ládví v Kobylisích. Majitelem pozemku je hlavní město a radnice jej má svěřen do správy. Zájemci o provozování trhů mohou své nabídky zasílat do 24. srpna. V Praze 8 několik let funguje prodej na dvoře u metra v Kobylisích.
Impozantní trojice menhirů vás velmi snadno přenese do světa ezoterické reality. Vychutnejte si mimořádné pocity, které ve vás probudí byť jen na fotografiích.
Radnice Prahy 8 zahájila od srpna projekt Ulicemi osmičky, který má veřejnost seznámit s pojmenováním ulic v jejich městské části. Postupně osloví majitele domů, zda by souhlasili s umístěním dodatkových tabulí, které by vysvětlily názvy ulic, ve kterých obytné budovy stojí.
„Naprosto jedinečný hřbitov v Bohnicích, kterému se kvůli pohřbívání klientů nedaleké psychiatrické nemocnice přezdívá hřbitov bláznů, se po třech letech jednání dostává do správy Prahy 8. Toto významné pietní místo si dozajista zaslouží naši pozornost,“ raduje se místostarosta Prahy 8 Radomír Nepil, který inicioval jednání o převodu vlastnictví a o správě osmou městskou částí.
Jednání o převodu vlastnictví a o správě Osmičkou začala v březnu 2015.„Současné vedení radnice si stanovila jako jednu ze svých priorit získat hřbitov do své správy. V srpnu 2015 jsme podali žádost o bezúplatný převod do vlastnictví hl. m. Prahy,“ vysvětluje zastupitel a předseda komise pro životní prostředí Vít Céza. „Intenzivně jsme jednali jak Magistrátem hlavního města Prahy, tak s ministerstvem zdravotnictví a ředitelstvím Psychiatrické nemocnice Bohnice. Až v září 2017 přišla informace, že byly vykonány veškeré právní úkony a hřbitov bude svěřen do správy Praze 8. Cesta byla dlouhá, a ne vždy jednoduchá, ale vyplatila se,“ dodává Céza.
Praha 8 plánuje ponechat hřbitovu stejný účel jako měl doposud. „Počítáme se zachováním hřbitova jako veřejného pohřebiště. Nicméně s obnovením pohřbívání nepočítáme vzhledem k jeho charakteru,“ uvádí místostarosta Nepil.
Hřbitov bláznů nyní čekají nezbytné stavební úpravy. „Je třeba stabilizovat obvodové zdi i kapli. Počítáme se zachováním porostu břečťanu popínavého, který místu dodává tajemnou atmosféru. Nicméně bude nutné odstranit drobnou náletovou zeleň,“ vyjmenovává plány zastupitel Céza v místě, které je zároveň velmi přínosnou plochou zeleně.
Nešťastný plán radnice
Hřbitov pod správou osmé městské části nebude z bezpečnostních důvodů otevřen permanentně.
„Chceme zajistit pravidelné komentované prohlídky pro veřejnost, ihned, jakmile to bude možné,“ ukončuje Nepil.
Je to velice nešťastný plán.
Tím zapomenutý hřbitov přijde o své záhadné kouzlo a rozměr tajemství.
Bohnický hřbitov bláznů je zamlklý, zadumaný, trochu melancholický, ale je to jenom starý park, kde pod kožichem z břečťanu spí věčným spánkem ti, které osud spojil s ústavem choromyslných.
Severní část hřbitova je snadno průchozí, je protkána spoustou cestiček, ať už důsledně pravouhlých nebo klikatých jak někde na šumavských blatech, že člověka napadne, jak takové cestičky vlastně vznikly, zda jsou dílem přírody, lidským nebo nějakých trpaslíků.
V jižní části, kde mají být pochováni duševně nemocní násilníci a vrazi se už tak snadno neprojdete, cesty vystřídají protivná křoviska a občas vaše kroky znejistí pohled na nějaký propadlý hrob.
Hřbitov s kaplí a márnicí byl vystavěn během roku 1909. Byl určen pro pohřbívání zemřelých pacientů a také pro zaměstnance. Býval katolický, pro nekatolíky byla vyhrazena část po pravé straně kaple. První hrob zaplnil už za dva dny po vysvěcení jedenáctiletý ošetřovanec František Janovský.
Na hřbitově se přestávalo pohřbívat už v 50. letech. V roce 1963 byl hřbitov předán Pohřební službě hlavního města, pak pustnul. Přesto zde podle některých náhrobních desek docházelo k ojedinělým pohřbům i později, dokonce v 70. letech.
Kromě kaple s márnicí byla dominantou hřbitova mohyla vystavěná na památku vojákům a obětem první světové války, zesnulým v průběhu hospitalizace v ústavu pro choromyslné.
„Pro c. k. vojíny v ústavu zemřelé bylo na hřbitově dle přání c. k. polního vrchního kuráta Voneše vyhlédnuto zvláštní prostranné místo pro jejich hroby a ústav sám, připojiv se v čele k dobrodincům, dal uprostřed tohoto místa postavit obrovský pomník s nápisem: Corpora dant tumulo, sed patriae vitam (Těla jsou dána do hrobu, ale život vlasti). Nahoře v popředí je hlava Kristova jako Domini pacis, a po straně jsou písmena Alfa a Omega. Návrh na pomník zdarma vyhotovil pan architekt František Thoř z Prahy. A železobetonový pomník sám zdarma zpracoval pan Scrivante z Troje,“ píše se ve staré kronice. Pomník byl vysvěcen na konci května 1917. Dnes ještě můžete zdatný latiník onen nápis přečíst, nebo spíš vytušit.
Na hřbitově už je jen málo náhrobků, čitelné jsme našli jen čtyři – jeden nápis oznamuje smrt Maria Tuma. V devětadvaceti, když pracovala jako služebná, ji dostihl tyfus. Dodnes jí ovšem někdo nosí na hrob květiny, i svíčku zapálí, stejně jako na „oltáři“ v kapli nebo u pomníku vojáků. Spolu s ní tu pod břečťanem odpočívají Karl Tatzl, Bohumil Majer, Antonín Lebr a další tři čtyři tisíce bezejmenných a zapomenutých.
In-line bruslaři, koloběžkáři, cyklisté a skateboardisté získali v Ďáblicích více prostoru. Praha 8 dokončila vybudování nové bezmotorové komunikace Ďáblická – Žernosecká, která navázala na současnou síť cyklostezek. Stavbou se zvýšil také komfort chodců novým přechodem přes ulici Žernoseckou.
Libeň je ve zdokonalování okolního prostředí zase o kousek dál. Kromě mnoha opuštěných a rozpadlých budov, odstrašující napůl rozpadlé nemocnice Bulovky nebo Discolandu Sylvia má novinku. Propadají se tu už i chodníky. Člověk aby se bál, kdy se propadne zem pod ním, že?
Pražští radní uložili Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy vypracovat územní studii pro sídliště Ďáblice. Studie by měla vytipovat místa, kde lze doplnit zástavbu tak, aby se nenarušil charakter sídliště, které má oceňované urbanistické řešení, množství zeleně i zajištěnou infrastrukturu. Mohla by se tak stát vzorem přístupu k pražským sídlištím
Strážníci v pražských Ďáblicích v Praze 8 měli krušné čtvrteční odpoledne. V okolí konečné stanice tramvají v Ďáblické ulici se totiž proháněl kůň. Zahlédly ho tři děti, které oslovili strážníky s tím, že koně viděly, jak utíká k Ďáblickému hřbitovu.
Co vedlo muže k tomu, aby začal kopat do auta a pak ho navíc pozvracet, to těžko říct. Strážníci se o opilci dozvěděli v sobotu ráno. Když k němu přišli, muž se o zdevastované a pozvracené auto jen popíral a odmítal spolupracovat.
Žižkovu a Libni zdaleka se vyhni. Tak zní tak trochu dehonestující motto platící pro tyto dvě městské části. Jsou ale věci, které momentálně pochopí opravdu jenom Libeňáci. A nejsou zrovna pozitivní.
Opravdu neuvěřitelné. Čtyřiadvacetiletá mladá žena z ciziny si potřebovala odskočit na malou. Evidentně jí ale bylo jedno, kam se vymočí. Jestli na toaletu nebo třeba… do malé fontánky přímo před metrem Kobylisy.
V říjnu loňského roku umístila Praha 7 do veřejného prostoru první knihobudku. „Červený parazit“, podle návrhu studenta Vysoké školy uměleckoprůmyslové Matyáš Kočnara, se zabydlel na Strossamyerově náměstí. V průběhu května radnice pořídila tři další přírůstky.
Stovky obyvatel Bohnic a Troje se obrátily na pražský magistrát s vyjádřením zásadního nesouhlasu se stavbou hypermarketu Kaufland v těsné blízkosti bytových domů a přírodního parku.
Rada Prahy 8 projednala návrh studie Rohan City. Návrhu dala – stejně jako zastupitelstvo – zelenou.
Mural art je současný umělecký směr zaměřený na velkoplošnou malbu na stěny ve veřejném prostoru. Na rozdíl od street artu či graffiti, které vznikají (z hlediska zákonů) jako ilegální aktivita, muralartová díla jsou většinou objednána majitelem stěny za účelem její výzdoby. Toto „umění na zdi“ patří mezi styly, při nichž jsou používány moderní technologie i materiály a nad spreji dominuje ruční nanášení barev štětci a válečky.