• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Pět věcí, které pochopí jenom Libeňáci. A rozhodně se jim nezasmějí

    Žižkovu a Libni zdaleka se vyhni. Tak zní tak trochu dehonestující motto platící pro tyto dvě městské části. Jsou ale věci, které momentálně pochopí opravdu jenom Libeňáci. A nejsou zrovna pozitivní.

    Nemocnice Na Bulovce připomíná místo pro urbex. Chátrající budova je na spadnutí, přesto se tady ještě ordinuje

    1) Trosky, kam se podíváš

    A nejenom trosky. Ve špatném stavu je nemocnice Bulovka, nejlepší časy už má za sebou palác Svět a koleje po Zenklovce ne a ne vyrůst. Jde to pomalu, ale přece. Každý Libeňák už je z těch rozbořených budov zpruzený. A jako by toho nebylo málo, na každém kroku je nějaká opuštěná budova. Stále se vynořují nové a nové, které by stálo za to zbourat. Spíš je otázkou, co by se v Libni zachovat mělo?! Když nepočítáme Libeňský zámeček – majestátní dílo ve ztracené Libni.

    Libeňský most není památkou, rozhodlo ministerstvo kultury. Je jeho osud zpečetěn?

    2) Neštěkne tu ani pes. Všude zavřeno

    Večerky zavírají tak nějak v momentě, kdy už nechodí lidé. Někdy ve 20 hodin večer, jindy jedou po zavíračce. Záleží na lidech. Alternativní vegetariánská restaurace Govinda to vzdala, i když byla blízko Palmovky. Spousta drobných obchodníků zavřela, protože přes rozkopanou Zenklovku tam nikdo nepůjde. Tahle část Libně je doslova jako z jiného světa. Směrem na Karlín mají lidé aspoň co jíst. A kavárna? Hahaha. Má to ale jednu výhodu – člověk aspoň ušetří.

    Na rozkopanou Zenklovku byly položeny nové koleje. Nová trať má vydržet dalších 40 let. Kdy bude hotovo?

    3) Skvělá legendární X10. Centrum pachů

    Z náhradního spoje směrem na rozkopanou Zenklovku by se měla stát legenda. Vyjíždí v pravidelných intervalech a objíždí všechny ty rozkopané koleje přes Bulovku a zase nazpátek. Lidé už se v ní pomalu začínají sbližovat. Znají velmi dobře svůj pach, hlavně ve všední dny v odpoledních špičkách, když autobus stojí v koloně aut z Palmovky směrem na Bulovku.

    4) Palmovka je pro Libeňáky něco jako Václavák

    Centrum všeho dění, kde jsou lidi, zbylo tady něco málo obchodů a jezdí tady dokonce i tramvaje. A to různými směry. Třeba do Karlína nebo přes Libeňák. I když je pravda, že tam jezdí dost pomalu. Ale jezdí, a to se počítá. Každý, kdo žije v Libni, pocítí tak trochu úlevu, když konečně dorazí z té tiché opuštěné džungle zase mezi lidi – na Palmovku, kudy se jezdí do civilizace. Navíc se tu prodává v horkých dnech točená zmrzlina.

    Svět Bohumila Hrabala před zkázou. Libeňský Palác Svět má zachránit rekonstrukce. Pojmenují ho po českém velikánovi?

    5) Přecpané kontejnery jako mix starožitností

    Není dne, aby nebyl na silnici před kontejnery nepořádek. Minimálně tam, kam už se dnes popeláři nedostanou. A že za to nemohou jenom popeláři a rozkopaná silnice, je zcela zjevné. Hodně Libeňáků už to s rozkopanou Zenklovkou vzdalo a staré televizory, spotřebiče, ale i matrace zkrátka šoupli před konťák na silnici. Někdy se stane, že člověk najde ležet na chodníku televizor. Jindy překračuje nějaké oblečení a pantofle v parku. Je tady úplně běžné, že je tu svinčík a nepořádek. To zcela zjevně posiluje imunitu. Takže je to vlastně dobře.

    Jen Libeňák se může vyznat v tom chaosu, který kolem sebe má.



    Nepřehlédněte