Český skladatel a muzikolog Zdeněk Šesták zemřel v pátek 21. srpna před polednem v Praze. Bylo mu sto let. O jeho skonu informoval knižní redaktor Viktor Bezdíček s odkazem na rodinu.
Šesták, který narozeniny slavil 10. prosince a loňské sté oslavil v plném vědomí hudebního světa kolem sebe, zanechal rozsáhlé skladatelské dílo zahrnující několik symfonií, houslové koncerty a smyčcové kvartety. Psal také písně, sborové kompozice a skladby na latinské liturgické a biblické texty.
Studoval skladbu na pražské konzervatoři a souběžně hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Před rokem 1957, kdy přešel na svobodné povolání, pracoval postupně v Ústředním domě lidové tvořivosti, Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého a Ústředním domě armády. V letech 1968 a 1969 zastával post ústředního dramaturga symfonické, komorní a vokální hudby v Československém rozhlasu. Počátkem devadesátých let přednášel na katedře hudební vědy na pražské filozofické fakultě.
Jako muzikolog se zapsal především znovuobjevením cítolibské skladatelské školy, jejíž kořeny sahají do 18. století a která patří mezi nejvýznamnější jevy českého hudebního klasicismu. Šesták systematicky pátral po tvorbě Václava Jana Kopřivy, jeho synů i dalších hudebníků spjatých s Cítoliby u Loun, svým rodištěm, a jejich odkaz zpřístupnil širší veřejnosti.
K jeho stému výročí se po celé republice konala řada koncertů. V pražském Sále Martinů na Hudební fakultě AMU uspořádala slavnostní večer Společnost českých skladatelů. Český rozhlas Vltava tehdy vysílal desetidílnou rozhlasovou adaptaci monografie Viktora Bezdíčka Hledání světla, mapující skladatelovy osudy.
Během života získal řadu ocenění doma i v zahraničí. V roce 2006 ho vyznamenala Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 za přínos filozofii vzdělávání, o dva roky později mu Ministerstvo kultury ČR udělilo cenu za celoživotní přínos české kultuře v oblasti hudby. Je čestným občanem Loun i rodného městyse Cítolib.
Zdroj: autorský text
