Lidí uctívají symboly své víry již od nejstarších dob. Prosby za vítězství nebo za úspěšný lov. Později to byly prosby za své zdraví, za zdraví svých blízkých, nebo i za lásku a osobní štěstí. Prosby o mír a pomoc. Někdy bývaly vyslyšeny, někdy nikoliv. Tak jako v ostatním lidském konání, zodpovídá za svůj osud každý člověk v hlavní míře jedině sám. I za to vítězství v bitvě nebo za své zdraví. Podmračená božstva, ke kterým člověk nepřilnul, a vzhlížel se strachem, se také během uplynulých staletí změnila a zlidštila. Je to pochopitelné a je to součástí lidské povahy. Zkuste o něco prosit člověka, který se na vás mračí a jasně vám dává najevo svoji nadřazenost.