tajga
Miloval sibiřskou tajgu a rád a skvěle o ní psal. Osud jeho poslední knihy zůstává dodnes záhadou
Měla se jmenovat Země Udege a pojednávat o stejnojmenném sibiřském kmeni, nikdy však nevyšla. Do dějin literatury se ale Vladimir Klavdijevič Arseňjev (nar. 10. 9. 1872) zapsal svým dílem o přátelství se sibiřským lovcem jménem Děrsu Uzala, později úspěšně zfilmovaném. Vzpomínáte?
Ohnivá smršť a tlaková vlna zdevastovaly plochu pětkrát větší, než je dnešní rozloha Prahy. Tunguzská záhada stále nevyřešena
Obrázek, na který se díváte, je pochopitelně pouze ilustrační. Dodnes totiž nikdo přesně neví, co se tenkrát v Krasnojarské oblasti Sibiře toho dne odehrálo. Stalo se to před sto jedenácti lety, 30. 6. 1908. Když už tedy jsme u nezbytných čísel, tak budu myslet i na puntičkáře, kteří si potrpí na přesnost. Zde uvádím zeměpisné souřadnice místa, kde se ona tajuplná záležitost odehrála. 60° 53´09“ severní šířky a 101°53´40“ východní délky. Jsme na Sibiři, přesné místo dosud nikdo přesně nezná, a v Rusku má vzdálenost třeba sto kilometrů úplně jiný zvuk, než v zemi s velikostí České republiky.