Protestující zemědělci zablokují hraniční přechod s Německem
Na tři stovky traktorů a jiných zemědělských strojů se ve čtvrtek sjedou na několika místech v Jihočeském kraji. Chtějí tím protestovat proti zemědělské politice Evropské unie.
Na tři stovky traktorů a jiných zemědělských strojů se ve čtvrtek sjedou na několika místech v Jihočeském kraji. Chtějí tím protestovat proti zemědělské politice Evropské unie.
Farmáři, kteří v pondělí plánují protesty v Praze, do metropole s technikou přijedou šesti trasami z Českých Budějovic a Tábora, ze Strakonic a Písku, od Slaného, od Lovosic, podél D11 ve směru od Hradce Králové a od Pardubic a Havlíčkova Brodu.
Zemědělci na Vysočině chovali na konci minulého roku přes mírný meziroční pokles nejvíc skotu mezi kraji v Česku, starali se o 218 900 dobytčat. Potvrdili své dominantní postavení v dodávkách mléka.
V Libereckém kraji ve čtvrtek po úterní první demonstraci znovu protestovali farmáři, do Liberce se jich ve čtvrtek s traktory sjelo na 70. Žádají, aby jim stát ani Evropská unie nebránily hospodařit a omezily byrokracii.
S detekcí plevele na polích by podle vědců z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně mohla pomoci umělá inteligence.
Populace hrabošů se v lednu proti prosinci snížila na listopadovou úroveň, ale průměrných 823 východů z nor na hektar stále představuje 3,1násobek prahu škodlivosti.
Tři desítky zemědělců z Moravskoslezského kraje se v úterý svým protestem připojí k zemědělcům protestujícím v některých evropských zemích.
Desítky traktorů a dalších zemědělských strojů se v pondělí vydaly na protestní jízdu z letiště u Chomutova. Cílem akce je podpořit německé zemědělce, kteří se bouří proti chystaným úsporným opatřením tamní vlády, a upozornit na problémy místních zemědělců.
Kvůli letošnímu teplému podzimnímu počasí se někteří jihočeští zemědělci obávají, že jim hodně vzrostlou řepku poškodí mráz a sníh.
Na konci podzimu a počátku zimy se zemědělci ohlížejí za uplynulou sezónou a hodnotí její výsledky. Je to ale také čas, kdy se připravují na sezónu novou a rozhodují o tom, jak zlepšit své hospodaření a zvýšit výnosnost a konkurenceschopnost. Je ideální čas na investice do nových strojů a technologií, a to včetně těch nejpokročilejších. Tomu také nahrává nedávné zveřejnění podmínek dotačních titulů.
Extrémně teplý a suchý podzim působí zemědělcům na jižní Moravě problémy s ozimými plodinami.
Hraboší kalamita nabírá během podzimu opět na intenzitě. Dlouhodobě nejhorší je situace na Moravě v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji. Počty hraboších východů z nor na hektar několikanásobně překračují práh škodlivosti.
Zemědělské družstvo Maleč na Havlíčkobrodsku, které patří mezi tradiční pěstitele kmínu, mělo letos u tohoto koření průměrnou úrodu. Z hektaru sklidilo přes jednu tunu kmínu.
Svůj statek provozují Macháčkovi už více než 10 let. Celkem obdělávají zhruba 14 hektarů půdy. Na této farmě pěstují hlavně zeleninu. Svým odběratelům dováží dvakrát v týdnu.
V pražské Ruzyni se v pátek otevřela vyšší odborná škola zaměřená na ekologické zemědělství. Farmářská škola přijala do prvního ročníku 50 lidí, otevírá denní a dálkové studium. Zaměřuje se velké míře na praxi na farmách které se školou spolupracují.
Olomoučtí vědci se zapojili do rozsáhlého mezinárodního výzkumu, jehož cílem je ochránit evropskou produkci brambor před některými chorobami. Jde především o hmyzem přenášenou nemoc „zebra chip“, která již devastuje úrodu zejména v Jižní Americe.
V Českých Budějovicích v úterý končí agrosalon Země živitelka, kde se představuje více než 600 vystavovatelů.
Kvůli velkému suchu a menšímu množství srážek se zemědělci obávají, že bude horší úroda kukuřice. Její růst byl velmi zpomalený a zatím nedosahuje takových parametrů jako v minulých letech.
Stovky sběračů ve středu ráno zaplnily pole u Vojnic na Olomoucku, kde místní farmář Ladislav Kašpar zahájil samosběr zeleniny. Lidé si mohou vlastnoručně sklidit mrkev, cibuli, zelí či červenou řepu nebo si odnést melouny vypěstované na zdejším lánu.
Navrátit život do intenzivně využívané zemědělské krajiny se podařilo v Šumicích na Brněnsku. Zatímco ještě před pár lety se kolem obce rozprostíraly rozsáhlé lány, dnes jsou za obcí se 300 obyvateli biokoridory a biocentra.