„Obrazy, na které se díváte, nejsou obrazy, které vypovídají o „rozpoložení autora“, jak tomu obyčejně bývá, ale jsou to obrazy automatických maleb, které vznikají napojením na nejčistší božské proudy. Nehodnoťte tyto malby posouzením „tento je pěkný“, „tento ošklivý“, neboť u automatických maleb je takové hodnocení zavádějící. Každý z obrazů je stvořen pro „svého majitele“. Každý obraz, na který se budete dívat, ve vás vyvolá emoce, pocity, vzpomínky… A to je velmi důležité,“ uvedla autorka Kateřina Pfefeirová.
Obrazy, na nichž není překážka
Pro Náš REGION doplnila, že již vystavovala v Broumově a Hradci Králové. V rámci příjemné atmosféry vernisáže zazněl i zpěv a hra na kytaru – v podání Libi Magali. Herečka Hana Draxlerová Štrudlová přečetla úryvek z Malého prince. Pfeiferová, věrna své profesi, v úvodní řeči vysvětlila i vztah lidí k jednotlivým obrazům. „Obrazy, které se vám „líbí“, znamenají, že na nich není žádná „překážka“, kterou byste museli překonávat, stejně tak jako ve vašem životě. Jsou to obrazy, které nepodněcují skryté slabiny, které s sebou na své cestě neseme,“ řekla.
Obrazy o tom, kde je slabina
„Oproti tomu obrazy, které se vám „nelíbí“, nesou v sobě nějakou informaci o vás, o tom, kde je slabina, bolest na duši, strachy, nepřekonané výzvy, bolest z minulosti. Zkrátka něco, k čemu jsme ještě nedospěli vyřešením, co jsme nepřekonali, čeho se bojíme, co nás zraňuje…,“ dodala. Součástí každého jejího obrazu jsou podle jejích slov Bůh, něha a láska. A proč jsou na nich především krajiny? „Nejsem členem náboženského uskupení, ani žádné sekty. Mým posláním je přiblížit lidem Boha bez hranic, svobodného a volného, takového, jaký je ve své nekonečné lásce bez podmínek a rozdílů,“ uvedla.
