Od přehrady nás již navede turistická značka k prvnímu zajímavému bodu vycházky. Výšlap do kopce je necelých pět set metrů. Po krátkém výstupu narazíme na halštatské hradiště Kozinec – Šance. To se nacházelo na ostrohu nad dnešní Hostivařskou přehradou.
Jednalo se o hradiště trojúhelníkového tvaru s rozsáhlou centrální plochou. Vybudoval ho lid bylanské kultury. Hradiště bylo obehnáno obvodovou kamennou hradbou zpevněnou trámovou konstrukcí. Hradiště patrně zaniklo požárem při expanzi Keltů a pozdější slovanské osídlení v 9. století už pravděpodobně pouze využilo zbytky staršího opevnění.
Příjemnou cestou po rovině se dostaneme až do místa, kde se Botič vlévá do přehrady. Zde vzniklo rozsáhlejší mokřadní stanoviště, které se stalo domovem ropuchy obecné a také hnízdištěm rákosníků obecného a velkého. Potkat zde můžeme také kachnu divokou.
Zanedlouho nás cesta dovede až do pražských Petrovic, kde zaujme zejména zámek, který je dnes již bohužel v havarijním stavu. Zámek nechal v roce 1716 na místě tvrze z 15. století postavit František Karel Paceli z Adlersheimu.
Vedle zámku se nachází nejstarší památka v Petrovicích, kterou je kostel sv. Jakuba. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1355. K poslední renovaci kostela sv. Jakuba došlo po obnovení farnosti v roce 1996.
Z Petrovic se můžeme ještě dále vydat k soustavě několika rybníků ve směru k Milíčovskému lesu. Prvním z nich je rybník Šáteček, který slouží jako retenční nádrž, dalším je pak rybník se zajímavým názvem Vrah. Ten je součástí přírodní památky Milíčovský les a rybníky v přírodním parku Botič – Milíčov patří k historickým pražským rybníkům, tedy i rybník Homolka. Na jeho hrázi najdeme alej dvanácti památných letních dubů. Podle stáří dubů na hrázi vznikl rybník Homolka spolu s navazujícími rybníky na začátku 18. století. Do zdejší soustavy rybníků pak náleží ještě též rybník Kančík a Milíčovský rybník.
Milíčovský rybník je tedy posledním rybníkem, kolem kterého vede naše vycházka. Jedná se o plochou největší ze soustavy vodních ploch na Milíčovském potoce. Procházkou tak dorazíme k okraji Milíčovského lesa, který je dnes chráněným územím. Byl založen počátkem 18. století jako obora s bažantnicí při Milíčovském dvoře. Největší oblíbenosti ale dosáhl v 19. století, kdy zde portugalský hrabě Arnošt Sylva Tarrouca každoročně pořádal okázalé hony pro vyšší panstvo. Honů se účastnil například i Ferdinand d´Este. Les je rovněž i domovem vzácného hmyzu, jako je kupříkladu kozlíček mramorový nebo tesařík obrovský. Vycházku lze ukončit u zooparku Milíčov, jehož návštěvu uvítají zejména děti. Obloukem se tak vrátíme k začátku naší vycházky, k pražské čtvrti Háje.
