Poté, co hraběnka upadla v nemilost saského dvora, nechal August v letech 1720 až 1724 zámek kompletně přestavět. Podle návrhu architekta Daniela Poppelmanna byly postaveny dva reprezentativní paláce, Wasserpalais (Vodní palác) přímo u řeky Labe a Bergpalais (Horní palác) směrem k slunným labským svahům.
Tím vznikl základ největšího zámeckého komplexu v Evropě, vytvořeného v čínském stylu, tzv. Chinoiserie. Později, za Friedricha Augusta Spravedlivého, se stal zámek letní rezidencí saského královského rodu.
V palácích se dnes nachází Uměleckoprůmyslové muzeum a v Novém paláci návštěvníci naleznou zámecké muzeum. Hosté zámeckého muzea si prohlédnou například historickou dvorní kuchyni nebo zdejší katolickou kapli.
Zámek Pillnitz je jednou z mála nejautentičtějších drážďanských památek, protože se mu vyhnul nálet v roce 1945. Za návštěvu určitě stojí i obrovský zámecký park pyšnící se více než dvěma tisíci dřevinami a najdeme zde přes 6000 rostlin v zahradách anglického, holandského a čínského stylu. Letní sídlo sloužilo zejména k odpočinku v přírodě, hrám a oslavám. V zámeckém parku můžete nalézt i gondolu, která brázdila hladinu řeky Labe, a dnes je součástí komplexu budov.
Další zajímavostí je dvě stě padesát let stará kamélie. Tento keř o velikosti vzrostlého stromu se každý rok obalí tisíci karmínovými květy. Pillnitzská zámecká zahrada byla v minulých letech nákladně zrestaurována podle historické předlohy z roku 1890. Nelze opomenout ani nově zrekonstruovanou fontánu řízenou větrným senzorem, který v závislosti na síle větru upravuje automatický režim vodního paprsku na okolní osazované květinové záhony.
Od zámku je okouzlující pohled na Labe brázděné loďkami. V jeho okolí pak najdeme i několik kaváren a restaurací. Výletníci z Čech jistě ocení dobrou dostupnost jak veřejnou dopravou, tak automobilem. Cestou najdeme jak na české, tak na německé straně mnoho dalších turisticky atraktivních cílů.
