„Je z roku 1978 a stále slouží. Můj manžel Janek to uviděl v časopise a ihned pochopil, jak to udělat. Nakoupili jsme kelímky na kartáčky na zuby a podobné nádobky. Dodnes to vypadá pěkně, je to praktické, protože tam člověk může mít potřebné drobnosti,“ řekla.
Ona tam má věci k výtvarným činnostem, někdo jiný tam může mít cokoli jiného. Tabulku lze zavěsit jak v obýváku, tak třeba v koupelně a dát tam opravdu ony zubní kartáčky, pasty nebo hřebínky.
Obrácená kredenc
Dalším skvostem, nacházejícím se v bytě Libuše Staňkové, je obrácený kus staré kredence. Výtvarnice jej kdysi zachránila před vyhozením, když o něj požádala známé, kteří s ním směřovali na smetiště. Opět to není pouze kus nábytku, na který by padal prach, ale plně využitá skříňka. Tím, jak je kus kredence obrácený, se vytvořila částečně i stolová plocha pro „odkládání věcí“.
Výtvarnice Libuše Staňková využívá obrácenou kredenc celou, nestojí tam jen tak pro parádu. Vystavena má na ní dokonce i svá autorská díla, a i z věcí položených kolem originálního zachráněného nábytku je vidět, že v bytě se žije a stále tvoří, žádná sterilita.
„Vrchní část kredence, která měla skončit v odpadcích, jsem mohla postavit klidně tak, jak byla původně. Mně se ale líbilo a zdálo praktičtější, když jsem ji otočila. Samozřejmě jsem ji očistila a natřela,“ doplnila.
Oživení pro děti v nemocnicích
Nápadem Libuše Staňkové bylo i to, co se postupem času ujalo v mnoha dětských odděleních nemocnic. Na ORL jedné z pražských nemocnic tehdy pro děti navrhla barevné pastelové postýlky, přičemž na dalších pracích v pokojích se podíleli studenti Akademie výtvarných umění.
„Sestřičky si k tomu tehdy koupily barevné leginy, ve kterých mezi děti chodily,“ uvedla pro Náš REGION Libuše Staňková. Dětem to tehdy velmi pomohlo ve chvílích, kdy byly v nemocničním prostředí odloučeny od svých rodičů a běžného života.
