Tlustokožec hroch. Nejdrsnější zvíře Afriky, které chrání zdraví řek

Hroch obojživelný patří k nejnebezpečnějším zvířatům Afriky, dokáže prý ve své drsnosti předčit dokonce i lva. Ne nadarmo se používá lidové rčení, že má někdo „hroší kůži“, neboť jeho kůže je místy silná až pět centimetrů. Jeho hlavní zbraní jsou pak až padesát i šedesát centimetrů dlouhé tesáky.

Právě svými mimořádně dlouhými zuby hroši zasazují hluboké rány. Přestože jsou hroši býložravci, mají na svědomí životy až dvou set lidí ročně. Hroši dokážou nelítostně bojovat i mezi sebou. Většinou žijí ve skupinkách po deseti až dvaceti zvířatech, kdy se obvykle jedná o jednoho samce s několika samicemi a mláďaty. Jsou však známé i tlupy, které čítají až sto padesát jedinců. Zde pak bývá samců hned několik, což poměrně často vede k samčím soubojům o samice a území. Do boje se někdy navíc pouštějí dokonce i samice, pokud brání své mládě před agresivním samcem.

Jak vypadají horké sloní dny? Příliš se od těch našich neliší

I když hroch působí neohrabaně, dokáže vyvinout rychlost až třicet kilometrů za hodinu. Hroch se dožívá věku 40-50 let, spí osmnáct hodin denně a většinu dne tráví ve vodě, kde pod hladinou na jeden jediný nádech vydrží až pět minut. Chrání se tu i před přehřátím.

Matriarchát ve společenství hyen. Manželé pod pantoflem

Africké řeky a jezera si ani v podstatě nedovedeme představit bez hrochů, avšak teprve poměrně nedávno vědci zjistili, jak důležitou úlohu v nich vlastně hrají… Traviny, které hroši ve velkém nejčastěji spásají, totiž obsahují křemík, tedy prvek, který je ve značném množství obsažen i v půdě a v podzemních vodách. Kromě organických živin tak hroši během trávení potravy ve vodě přenášejí ze souše poměrně velké množství tohoto prvku.

Zoo Praha oslavila 89. výročí. Pro návštěvníky otevřela Pavilon hrochů

Křemík pak hraje zásadní roli ve vodním ekosystému. Vědci sledovali téměř 400 kilometrů dlouhý tok řeky Mara na jihozápadě Keni. Křemík je nezbytným stavebním prvkem křemičitých schránek rozsivek, jednobuněčných řas schopných fotosyntézy. Rozsivky jsou tak hlavním zdrojem kyslíku ve vodním prostředí a základním prvkem říčního potravního řetězce.

Hroši jsou tak se svým trusem klíčovým druhem celého ekosystému řeky i Viktoriina jezera, do kterého se řeka Mara vlévá.

Dnes, 19:29
Vicepremiér, ministr vnitra a současně pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) má posílenou ochranku. Jako ministr...
Dnes, 17:34
Předseda opoziční ODS Petr Fiala trvá na tom, že exploze muničního skladu ve Vrběticích na...
Dnes, 13:35
Komerční článek
Vlivem pandemie děti tráví na internetu více času Podle výzkumu Českého statistického úřadu z roku...
Dnes, 13:35
Pirátský poslanecký klub bude po schválení volebního zákona Senátem usilovat o to, aby se konaly...
Dnes, 13:25
Na jaře se každý těší na čerstvé, ale než se objeví na záhoně, můžeme se...
Dnes, 12:34
Organizátoři tradičních akcí Prague International Bluenights a BlueFest se letos rozhodli tyto projekty spojit a...
Dnes, 12:19
Postup vlády při otevírání mateřských škol je podle zástupkyň školek nelogický. Předsedkyně Asociace lesních mateřských...
Dnes, 11:40
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varuje před vyšším rizikem kybernetických útoků vůči...
Dnes, 11:15
Přesné datum narození obávaného Henryho Morgana, největšího korzára 17. století, není známo. Nejprve si získal...
Dnes, 11:01
Pivovary v ČR loni uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, meziročně výstav klesl o 6,9 procenta....
Dnes, 10:15
Ve výrobě, ale i v maloobchodu, sociálních a zdravotních službách i v IT stále chybějí...
Reklama