Kdo přišel s nápadem uspořádat utkání Davisova poháru Česko – Jižní Korea v menší tenisové hale v Ostravě, by zasloužil velkou pochvalu. Diváci ve vyprodané Rotax Areně vytvořili vynikající atmosféru tomuto zápasu, kterému předcházel potlesk bývalému nehrajícímu kapitánovi Jaroslavu Navrátilovi. Střetnutí bylo současně premiérou v této funkci pro bývalou světovou čtyřku Tomáše Berdycha.
A nebyla to v tomto zápase, který jsme vyhráli 4:0, premiéra jediná, v DC hráli poprvé spolu čtyřhru Tomáš Macháč a Jakub Menšík a za rozhodnutého stavu absolvoval svůj první (a vítězný) zápas v Davisově poháru sedmnáctiletý Maxim Mrva. Korejci navzdory žebříčkovým umístěním, která jsou daleko od těch našich, předvedli velmi slušný výkon. Cca stovka jejich příznivců, souvisejících zřejmě s nedalekou automobilkou Hyundai, tleskala na závěr stejně intenzivně hráčům oběma týmů.
Naši hráči po zápase chválili kapitána a vyjadřovali úctu k jeho zkušenostem. On naopak ukázal, že hráčům věří, a to i směrem k dalším bojům v Davisově poháru. Ten nejbližší nás čeká v září v USA. On ani hráči se netajili tím, že by chtěli navázat na právě vítězství České republiky v DC v roce 2012 a 2013 (jako Československo jsme získali trofej i v roce 1980), kdy byl oporou týmu i nynější nehrající kapitán. Ten řekl, že to není vyloučeno a že svým hráčům věří. Oni sami to také potvrzovali a dělalo to dojem ne bohapustého optimismu, ale že skutečně udělají vše pro to, aby jejich slova nebyla jen prázdným gestem. Jejich umístění na světovém žebříčku to koneckonců potvrzují.
Upřímně, před třemi, čtyřmi lety by mne nenapadlo (a myslím, že ani většinu tenisových příznivců), že ještě bude šance, abych se dožil dalšího vítězství v Davisově poháru jako novinář. Byl jsem totiž už u toho v roce 1980 ve Sportovní hale i u dalšího domácího triumfu v roce 2012 a zážitky z obou jsou nepopsatelné. Tak pevně doufám, že moje zdraví, ale především výkony našich hráčů mi to ještě jednou umožní. Předpoklady na to rozhodně mají.