Třídění odpadu v Česku prochází postupnou, ale zásadní změnou. Vedle tradičních barevných kontejnerů na ulicích zavádí stále více obcí takzvaný door‑to‑door systém. To je sběr tříděného odpadu do menších nádob přímo u domů. A statistiky ukazují, že jde o trend, který bude pravděpodobně pokračovat. Nádoby u domu se staly standardem už v pětině obcí ČR.
Jen za posledních pět let přibylo v Česku v průměru téměř 130 tisíc nádob ročně. Nádoby o objemu 120 a 240 litrů se tak staly vůbec nejrozšířenějším způsobem, jak lidé třídí papír, plasty (někde společně s kovy nebo nápojovými kartony – tzv. multikomodita), nebo bio odpad.
Na konci roku 2025 bylo v celé ČR rozmístěno téměř 1,22 milionu nádob na tříděný odpad, přičemž 71 % tvořily právě ty individuální, tedy nádoby přímo u domácností. Tento systém využívá přes 1 500 obcí a více než 550 tisíc obyvatel.
Veřejná kontejnerová stanoviště jsou nadále významným způsobem odděleného sběru odpadu, jejich počet ale spíše stagnuje a obce se zaměřují hlavně na jejich optimalizaci. Jejich největší výhodou je dostupnost, fungují 24 hodin denně a jsou k dispozici všem občanům.
Více vytříděného odpadu, méně směsi
Hlavní důvod, proč obce door-to-door systém zavádějí, je jednoduchý: funguje. Jak ukazují data, tam, kde mají lidé nádoby přímo u domu, se zvyšuje množství vytříděného papíru i plastů. Zároveň klesá množství směsného komunálního odpadu.
Door‑to‑door systémy často zahrnují i sběr bioodpadu, a právě tato využitelná komodita má na celkové snížení směsného odpadu ještě větší vliv než běžně tříděné komodity.
Zajímavé je, že samotná skladba směsného odpadu se mezi obcemi s tímto systémem a bez něj výrazně neliší. Rozdíl je spíš v zapojení lidí – jednoduše řečeno, třídí víc domácností.
Pohodlí rozhoduje
Důležitým faktorem je i spokojenost obyvatel. Podle dlouhodobých průzkumů, které si nechává každoročně zpracovat Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, lidé oceňují především pohodlí. Nádoby mají doslova „na dosah ruky“, mají dostatečnou kapacitu a jejich svoz je pravidelný.
Poplatky: většina obcí doplácí
S tříděním odpadu úzce souvisí i otázka nastavení poplatků. Od roku 2021 mají obce v zásadě tři možnosti: poplatek nevybírat vůbec, nebo zvolit jeden ze dvou modelů – klasický paušální poplatek za obecní systém, nebo tzv. PAYT („Zaplať, kolik vyhodíš“).
Druhý z nich je motivační. Domácnosti platí podle množství vyprodukovaného směsného odpadu, například podle velikosti nádoby nebo frekvence svozu.
Volba konkrétního systému ale není jednoduchá. Záleží na typu zástavby, počtu rekreačních objektů i technickém vybavení obce nebo svozové firmy. Například zda má k dispozici systémy na evidenci a vážení odpadu.
Právě realita nákladů obcí na odpadové hospodářství je poměrně tvrdá: průměrné výdaje obcí na tuto oblast dosáhly v roce 2025 zhruba 1 783 korun na obyvatele. Přesto poplatky nad 1 000 korun ročně vybírá jen menšina obcí. Výsledek? Většina obcí systém třídění a svozu odpadu dotuje ze svého rozpočtu.
Budoucnost je v kombinaci systémů
Door‑to‑door sběr tak není jen otázkou pohodlí, ale i ekonomiky. Pomáhá obcím redukovat množství směsného odpadu a snižovat náklady na drahé skládkování, zároveň otevírá prostor pro spravedlivější nastavení poplatků pro občany.
Současný vývoj ukazuje, že ideální cestou je kombinace dostupného sběru přímo u domů a chytře nastavených poplatků. To motivuje k omezení směsného odpadu.
Zdroj: EKO-KOM
