Jaký je obsah čili náplň tohoto kurzu?
Má kolegyně Karla Braunová, která už třetím rokem program Dlouhomladí organizuje, dala do propagačních materiálů tuto anotaci: „Kurz o tom, jak začít psát – vzpomínky, deník, rodinnou historii, volnou tvorbu. Předejte své zážitky papíru. Potěšíte své srdce i své blízké.“ Vyzvedla bych z této anotace tři slova, která velmi přesně vyjadřují náplň kurzu: psát, zážitky, potěšíte.
S jakou časovou dotací byl kurz naplánován?
Kurzy jsou vždy plánovány na celý rok a jsou rozdělené na jarní a podzimní běh (tak říkáme semestru), s přestávkou o letních prázdninách a v lednu. Hodinová dotace je daná v projektu, na který dostáváme dotaci od Magistrátu hl. m. Prahy. Mezi faktory, podle kterých se hodiny nastaví, patří charakter kurzu, dostupnost lektorů a prostor. U většiny kurzů je dotace 10 až 12 hodin za semestr. U kurzu tvůrčího psaní počítáme vždy dvě hodiny na setkání (stejně jako u malby, keramiky nebo zahradničení).
Co by absolvováním uvedeného kurzu měli jeho frekventanti umět, respektive, co by si měli „odnést“?
U kurzů v programu Dlouhomladí obecně neočekáváme jasné výstupy, jak se ve vzdělávání uvádí. Cílem je poskytnout prostor k setkávání, učení se novému nebo sdílení známého. Absolventi kurzu tvůrčího psaní si, doufejme, odnesou pocit z příjemného, tvůrčím způsobem stráveného času, hlubší vhled do vnímání kvalit textu a chuť psát: pro sebe, pro své blízké nebo pro veřejnost.
Jakým dalším vzdělávacím směrem by se měli ubírat?
To záleží jen a jen na účastnících samotných. Pokud skupina bude pokračovat, půjdeme dál i s náročností. Pokud přijdou noví, náplň kurzu se jim přizpůsobí a těm, kteří chtějí vyšší náročnost, můžeme pak doporučit kurzy pořádané někým jiným. Nebo se mohou vrhnout například na kurzy PC a naučit se grafické zpracování textu a obrazových příloh.
Dají se „vyšetřit“ nějaká specifika u seniorů, pokud jde o jejich motiv a touhu k dalšímu životnímu vzdělávání?
Třetím rokem se podílím na organizaci programu Dlouhomladí. Za tu dobu máme vypozorováno, že většinou jde o lidi s otevřenou myslí, kteří mají zájem se učit a hledat inspiraci, nejen ve smyslu akademickém. Nebo jsou prostě zvědaví či zvídaví. V některých případech byli rodinou či přáteli lidově řečeno mírně dotlačeni, zůstali a dalšího „donucování“ už není třeba.
Pavel Kyselák
