Rodiče školáků a předškoláků z pražského Karlína se sešli před základní školou na Lyčkově náměstí, aby vyjádřili nespokojenost s nedostatečnou kapacitou spádových škol v Praze 8 a systémem losování dětí do prvních tříd. Happeningu se zúčastnily desítky lidí. Organizátoři protestu připravili rovněž petici, kterou podepsalo přes tisíc petentů. Dokument odevzdali autoři na radnici osmé pražské městské části, po níž žádají řešení situace s kapacitami škol. Řekli to iniciátoři petice Jana a Miroslav Stachovy a Jan Palaščák.
„Odmítáme, aby osud dětí určil náhodný los. Nemůžeme přijmout fakt, že každé čtvrté až páté dítě, které zde chodilo do školky a vybudovalo si zde sociální vazby, má být vytrženo z kolektivu a posláno do školy na místo, kde nikdy nebylo a nikoho nezná. Losování mezi dětmi je technokratické a asociální řešení situace, a pokud by bylo realizováno, bude mít devastující vliv na děti a celé rodiny,“ uvedli v otevřeném dopise určeném zastupitelům Prahy 8 rodiče karlínských předškoláků.
Obyvatelé Karlína žádali zastupitele Prahy 8 o navýšení kapacity ZŠ Lyčkovo náměstí. K zápisu do první třídy se dostavilo 135 dětí s trvalým bydlištěm ve spádové oblasti, přičemž kapacita školy je 100 prvňáků. Škola proto rozhodla, že se 2. května bude losovat, kdo ze zapsaných dětí se do první třídy dostane. „V případě, že dítě nebude při losování v úterý 2. května 2023 vylosováno k plnění povinné školní docházky ve zdejší škole, budou zákonným zástupcům nabídnuta volná místa v 1. třídách jiných základních škol, zřizovaných Městskou částí Praha 8,“ uvedla škola na svém webu.
Jenže jinak to ani udělat nemůže, zákon školám stanovuje jasný postup. „Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku. Spádová škola je tedy povinna žáka v místě jeho trvalého pobytu přijmout. V případě, že nedostačuje kapacita spádové školy, je zřizovatel školy povinen zajistit žákovi místo v jiné základní škole. Rodiče se tedy musí komunikovat se svou domovskou obcí,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
Spádová turistika
Rovněž je podle autorů petice potřeba se situací školství v Praze 8 zabývat komplexně. Radnice by měla pracovat na posílení dobré pověsti a úrovně základních škol, míní nespokojení rodiče. To by podle Miroslava Stacha vedlo k tomu, že se zamezí takzvané spádové turistice. Někteří lidé by tak neměnili bydliště svých potomků na jiné adresy, než skutečně bydlí, těsně před zápisem dítěte do vybrané školy. Správně by totiž měli o přijetí dítěte mimo spádovou oblast požádat. „Pokud mají zákonní zástupci žáka zájem dítě umístit do jiné školy, než je spádová, ta ho může přijmout v případě, že má po přijetí žáků z vlastní spádové oblasti ještě volnou kapacitu. Pro nespádové žáky obvykle škola vyhlašuje kritéria pro přijetí, která se uplatní při převisu zájmu rodičů,“ dodává Lednová.
Těmito praktikami se podle kritiků zabírá místo pro děti, které v lokalitě oblíbené školy skutečně bydlí. „ZŠ Lyčkovo náměstí je známá pro své kvality a koncepci vzdělávání a je veřejným tajemstvím, že už mnoho let láká i rodiče nespádových dětí. Ti v touze po kvalitním vzdělání obchází pravidla a zvyšují tlak na kapacitu školy. My jako rodiče nemáme data a nevíme, nakolik je letošní převis poptávky generován ‚spádovou turistikou‘ a nakolik je efektem již dokončené výstavby a příchodu nových obyvatel do Karlína,“ dodávají v dopise.
Existuje však řešení, program pro omezení spádové turistiky spustila třeba Praha 6. Její starosta Jakub Stárek (ODS) v březnu avizoval, že základní školy, které radnice zřizuje, budou prověřovat shodu bydliště dítěte s trvalým bydlištěm rodičů a dobu jeho trvání. Pokud trvalý pobyt žáka nebude shodný s trvalým pobytem ani jednoho z rodičů, vyhodnotí se jako účelově zřízený, a tedy nesplňující kritéria pro přednostní přijetí do spádové školy.
Chybí místa
Nedostatek míst v základních školách je v metropoli problém. Nyní se jím zabývají radnice na okrajích města i v širším centru v souvislosti s bytovou výstavbou. Nové základní školy chtějí budovat třeba v Březiněvsi, Kolovratech, Dolních Počernicích či v Praze 12. Školy staví či plánují stavět i Prahy 3, 5, 7 a 9. Nedostatečnou kapacitu školských budov řeší radnice také přístavbami stávajících budov nebo stavěním modulových objektů a dřevostaveb. „Víme, že situace vyžaduje koncepční uchopení a o to Vás také žádáme. Zároveň je situaci letošních předškoláků třeba řešit teď hned a navýšení kapacity školy i s ohledem na budoucí vývoj vidíme jako jediné řešení situace,“ píší nespokojení rodiče.
Podle analýzy Institutu plánování a rozvoje by v roce 2030 mohlo v pražských základních školách chybět dokonce 3000 míst a v roce 2050 dokonce až 18 tisíc míst. Ze studie plánovacího institutu vyplývá, že pražské městské části mají v současné době 141 projektů na rozšíření kapacit škol v součtu za celkem 26,77 miliardy korun. Pokud by byly realizovány, vzniklo by 27 tisíc míst v základních školách a pět tisíc v mateřinkách. Z celkového počtu potom k 27 projektům již mají buď stavební povolení nebo mohou začít stavět. Připravené projekty však nemají z čeho financovat. Ze zmíněných necelých 27 miliard disponují necelými 2,4 miliardami. Podle demografických předpovědi by mělo do roku 2050 přibýt v Praze 400 tisíc obyvatel. Pokud se však do financování výstavby nezapojí stát, metropole by na to v budoucnu nemusela mít peníze. Podle vedení hlavního města by proto měl vzniknout Státní fond školské infrastruktury, tedy systém, ze kterého by rozvoj školství byl financován. „Když je Státní fond dopravní infrastruktury, tak by mohl vzniknout školský. Školství bylo vždycky nějak podpořeno, ale vždycky to bylo nesystémové. Vždy se řekne, už je to strašně potřeba, tak vznikne nějaký dotační titul pro školy, ale neexistuje systémová podpora, aby se obnovovaly školní jídelny, tělocvičny, stavěly se nové školy. To neexistuje a myslím si, že je to potřeba,“ uvedl pražský radní Antonín Klecanda (STAN).
Hygienické limity
Už teď se ale kvůli nedostatku míst ve školách diskutují úpravy hygienických norem pro školy. Aktuální vyhláška stanovuje hygienické požadavky mimo jiné na prostorové podmínky, vybavení, osvětlení, vytápění a úklid. Novinky představí hygienici do konce května. „Odstraňují se duplicity i přehnané limity, zjednodušují a zobecňují se definice, normy budou celkově přehlednější. Společně se shodujeme na většině úprav. Reflektují současné potřeby škol, zároveň myslí i na budoucí možné proměny vzdělávání,“ sdělila poslankyně Renáta Zajíčková (ODS), která je poslaneckého školského výboru. Změny mají také pomoci stavbám a rekonstrukcím škol.
Hygienici už dříve avizovali, že školy mohou kvůli nástupu populačně silných ročníků dětí žádat o výjimku z hygienických požadavků na prostorové a provozní podmínky svých budov. Na výjimku mohou zvýšit kapacitu míst pro žáky a studenty. Ve třídě školky smí být podle platných vyhlášek o vzdělávání nejvýše 24 dětí, ve třídě základní a střední školy 30 žáků. Zřizovatel může podle školského zákona povolit výjimku a povolený počet žáků ve třídě zvýšit ještě o čtyři. Předpokladem je, že to nebude na újmu kvalitě vzdělávání a budou dodrženy podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.
Zdroj: Sto/ČTK
