Domácí porody jsou rizikové
Příběh prezidentky UNIPA Ivany Königsmarkové je poměrně dobře znám. Není také divu, od roku 2009, kdy na její hlavu padlo obvinění kvůli domácímu porodu, při kterém zemřelo dítě, se problematika rizik spojených s domácími porody stala jedním z velmi lákavých mediálních témat. Obžaloba tehdy tvrdila, že se prezidentka UPA dostatečně neinformovala o předchozích porodech rodičky, což nakonec vedlo k jejímu nesprávnému rozhodnutí. Místo toho, aby rodičku poslala do nemocnice, rozhodla se vést porod doma. Když se poté novorozenec začal dusit, tak podle obžaloby neprovedla řádnou resuscitaci. Soudní dohra nejprve pro Ivanu Königsmarkovou nedopadla dobře – soud ji pravomocně potrestal dvouletou podmínkou, pětiletým zákazem činnosti a povinností zaplatit 2,7 miliónu korun zdravotní pojišťovně. Porodní asistentka, která od začátku trvala na tom, že nepochybila, se proto obrátila na Ústavní soud. Ten ji nakonec před třemi lety definitivně zprostil viny. Táhlý soudní spor ji však připravil o nemalé finanční prostředky – jednak na právní zastoupení a také kvůli ušlému zisku. Ivana Königsmarková se proto rozhodla žalovat stát.
Promlčený nárok
Prezidentka UPA vypočetla svou nemajetkovou újmu na 5 milionů korun. Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Šárka Henzlová však už loni rozhodla o tom, že nárok Ivany Königsmarkové byl promlčen. Porodní asistentka se proto odvolala k vyšší instanci a pražský městský soud ji letos v létě vyhověl. Městský soud zrušil rozhodnutí soudkyně Henzlové s tím, že je třeba se opět zabývat posouzením promlčecí lhůty a také posoudit soulad námitky promlčení s dobrými mravy. Fakt, že Ivaně Königsmarkové vznikla reálná újma totiž soud nikdy nerozporoval. Soudkyně Henzlová ale i po opětovném posouzení dospěla ke stejnému závěru. „Soud nadále setrvává na svém stanovisku, že nemajetková újma je promlčena,“ prohlásila po jednání soudkyně Šárka Henzlová.
Bártův precedens
Obhájce Ivany Königsmarkové argumentuje případem někdejšího šéfa strany Věci veřejné Víta Bárty, v jehož takřka identickém případě soudy rozhodly ohledně promlčení opačně. V obou případech jde ve skutečnosti jen o to, zda se půlroční promlčecí lhůta pro uplatnění nároku na nemajetkovou újmu vztahuje i na dobu, kdy po pravomocném osvobození rozhoduje Nejvyšší soud o dovolání žalobce v neprospěch obžalovaných. Zatímco v případě Víta Bárty se soudy přiklonily k tomu, že promlčecí lhůta se na tuto dobu nevztahuje a bývalý předseda Věcí veřejných tak podal svou žádost včas, v případě Ivany Königsmarkové soudkyně Henzlová tento čas do lhůty zahrnula. „Samozřejmě pokud nějaký vyšší soud řekne, že je to špatně, budeme se náhradou nemajetkové újmy zabývat,“ reagovala soudkyně Henzlová na tuto námitku s tím, že jednání odročuje na konec listopadu. Případ prezidentky UNIPA tak zřejmě ještě zdaleka nekončí.
