Tato studie si klade jasný cíl: na základě sesbíraných dat z terénu popsat skladbu a množství volně pohozeného odpadu na území České republiky se zaměřením na obalové odpady a navrhnout účinná opatření, jak předcházet litteringovému chování. Vychází z obsáhlých rešerší zahraničních poznatků, ze zkušeností měst a samospráv a především ze studie ETC Consulting z roku 2008. Jedním z hlavních pilířů jsou terénní šetření v lokalitách typických vznikem litteringu, kde se podle metodiky sbírají vzorky tohoto typu odpadu. V rámci měst se jedná například o náměstí, obchodní zóny, městské parky, hřiště, silnice I., II. a III. třídy, zastávky MHD, čerpací stanice a další pro města typická místa. Z jedné lokality, v tomto případě města či obce, získáme 10 – 20 vzorků odpadu, které následně rozdělujeme do 63 kategorií odpadu (hlavní materiálové skupiny jsou: papír, plast, sklo, kovy, nápojové kartony, biodpad, žvýkačky, cigarety, hygienický odpad a ostatní). U každého druhu odpadu měříme hmotnost, objem a počet nalezených kusů. O skladbě litteringového odpadu z konkrétních typů lokalit tak získáme velice podrobný přehled. Tyto poznatky budeme moci následně použít jak při navrhování kampaní na předcházení vzniku litteringu, tak při řešení, jak by měl vypadat systém na sdílení nákladů na úklid pohozených odpadů.
Zkušenosti z jiných zemí Evropské unie nebo světa naznačují, že boj proti litteringu může mít různou podobu. Celá řada států pracuje s pokutami za odhozené odpady, přičemž v případě opakovaného chování se pokuta velmi často násobí (např. Wales, Irsko, Skotsko, Itálie, Malta, USA, Singapore apod.). Velikost pokuty rovněž závisí na nebezpečnosti daného odpadu, resp. na míře ohrožení zdraví (USA, Austrálie). V některých případech je pokuta nahrazena odnětím svobody, veřejnými pracemi (USA), nebo pozastavením řidičského průkazu, resp. zabavením vozidla (Malta). V Austrálii je předmětem pokuty i odkládání různých (např. reklamních) materiálů na místech, která zvyšují pravděpodobnost, že se z nich stane litteringový odpad (např. reklamní materiály umístěné na ploty, nebo za stěrači aut). Jinde sází spíš na inovativní přístup, jehož hlavním smyslem je prevence vzniku litteringu. Takovým příkladem je tzv. hlasovací popelník („ballot bin“), který řeší problém s nejfrekventovanějším zástupcem litteringu – nedopalky cigaret. Podobného efektu bylo dosaženo prostřednictvím tzv. chytrých odpadkových košů (‘smart bin’), které mohou být připevněny na sloupcích, nebo zdech budov. Kromě nedopalků od cigaret je možné do těchto košů odhazovat i žvýkačky.
Zajímavostí nikoli preventivního, ale naopak nápravného opatření je tzv. adoptování silnice/dálnice (‘adopt a road/highway’) nebo části řeky (‘adopt a river mile’) za účelem jejich pravideného úklidu. Tento úklid je následně zajišťován na dobrovolné bázi, ale vybavení ochrannými pomůckami zajišťují samosprávy. Příslušná část komunikace, či řeky je následně označena názvem skupiny, která o ni pečuje.
V praxi se samozřejmě využívá i celá řada dalších nástrojů, které mohou dílčím způsobem přispět ke snížení litteringu. Ať už se jedná o zpoplatnění plastových pytlíků nebo nákupních tašek (či jejich přímý zákaz), opatření související s odpadkovými koši (uvědomělejší lokalizace, větší množství, častější vývoz, viditelnější umístění apod.), kampaně zaměřené na vybrané cílové skupiny (děti, mladiství apod.), upozornění na odpadkových koších apod. Škála nástrojů a opatření pro prevenci vzniku litteringu je tak velmi široká a záleží pouze na fantazii pracovníků měst a obcí, které nástroje využijí ve své praxi.
