Kardiologové Fakultní nemocnice Brno zachránili pacienta s infarktem, kterého před tím více než půl hodiny resuscitovali. Ačkoliv ve čtvrtek vyzařoval jednasedmdesátiletý Josef Polena pozitivní energii, ještě před pár týdny bojoval o život. Blízcí, policisté i záchranáři ho tehdy resuscitovali 36 minut, tedy déle než bývá běžné. Následně jej převzali do péče kardiologové FN Brno, kteří jej kvůli selhávání srdce připojili na mimotělní oběh. S ohledem na vážný stav pacienta pochybovali, že se podaří vrátit jej do normálního života. Dokázali to zejména díky týmové práci, řekl novinářům přednosta interní kardiologické kliniky Petr Kala.
Infarkt postihl seniora v polovině června, když se vrátil domů ze zahrady. „Říkal, že mu není dobře a slyšela jsem, jak chroptí. Hned jsem zavolala záchranku a přitom ho masírovala. Měla jsem ho položit na zem, což sama nezvládnu, tak jsem letěla pro souseda, který mi pomohl a pokračoval v oživování. Po pár minutách přijeli policisté a brzy na to záchranáři. Máme ale úzký výtah, tak museli přijet i hasiči, kteří jej dostali dolů přes balkon,“ uvedla manželka Alena.
Její reakci a následný rychlý zásah všech složek integrovaného systému považují lékaři za stěžejní. „Kdyby do pěti minut nezačala účinná resuscitace, odumírá při tak rozsáhlém poškození srdce velká část mozkové tkáně,“ uvedl Kala. Dodal, že si uvědomuje pouze jeden podobný případ, kdy byla resuscitace ještě delší a měla šťastný konec. Při méně vážných obtížích pak obvykle resuscitace trvá do deseti minut, než se podaří obnovit životní funkce.
Záchranářům, kteří navázali na předchozí resuscitaci, se podařilo obnovit životní funkce. V nemocnici lékaři zprůchodnili srdeční tepnu pacienta a napojili jej na mimotělní oběh (ECMO). Po několika dnech jej probudili z umělého spánku a očekávali, jaký dopad měl dlouhý výpadek srdeční činnosti na mozkové funkce. Muž mohl mluvit, ačkoliv s obtížemi. Brzy ale odborníci i rodina zjistili, že je navzdory vážnosti situace v dobré kondici. Na klinice strávil 19 dnů, nyní jej proti eventuálnímu vzniku závažné srdeční arytmie chrání implantovaný defibrilátor.
Při resuscitaci se pacientovi zlomilo několik žeber, navzdory tomu se cítí dobře. „Když zakašlu, cítím to, nebo se v noci otočím a hned jsem vzhůru. Ale to jsou detaily, lepší žít. Měl jsem obavu z mozku, ale jsem v pohodě, číst a psát umím. Jsem optimistický naladěný a mám kolem sebe milé lidi, dá se to zvládnout,“ poznamenal Josef. Ocenil práci všech, kteří mu pomohli i špičkovou péči v nemocnici. „Někdy jsem si myslel, že jsem snad v nemocnici sám, jak se o mě hezky starali,“ dodal.
Ačkoli celkový počet pacientů s kardiovaskulárním onemocněním výrazně narůstá, počet nových pacientů s akutním srdečním infarktem má podle Kaly v posledních pěti letech v České republice klesající trend. Zároveň se objevují pacienti ve velmi těžkém stavu, často starší a s více nemocemi.
Prevence vzniku infarktu myokardu a obecně ischemické choroby srdce je zcela zásadní a zahrnuje zdravou životosprávu s dostatkem aktivního pohybu, bez kouření, s omezením alkoholu a správnou tělesnou váhou. Velmi důležitá je také nejen kontrola, ale i včasný záchyt dalších rizikových faktorů, kterými jsou vysoký krevní tlak či vysoká hladina tuků v krvi.
Zdroj: ČTK
