„Abychom se v tomto parametru dostali na evropský průměr, bylo by nutné zaměstnat mnohem více učitelů než nyní. Vysoký počet žáků na učitele je jednou z příčin, proč jsou čeští učitelé přetížení a proč jsou značně ohroženi syndromem vyhoření,“ uvedl v prohlášení prezident spolku Radek Sárközi.
Z údajů vyplývá, že v Česku je na jednoho učitele 18,9 žáka, kdežto na Slovensku 15,2, stejně jako v Maďarsku. V Německu to je 12,2 a v Rakousku 10,6. „Nejvyšší počet žáků ve třídách základních škol v České republice činí 30 žáků (výjimečně až 34 žáků), na Slovensku je to na prvním stupni základní školy výrazně méně,“ uvádí Pedagogická komora. Slovensko vymezuje nižší počet dětí ve třídách základních i mateřských škol i v legislativě.
Za málo peněz hodně muziky
Pedagogická komora dále upozorňuje na analýzu dat k šetření PISA, které znázorňuje souvislost mezi výsledkem žáků v testu přírodovědné gramotnosti a průměrnou výší nákladů vynaložených na vzdělávání jednoho žáka (viz graf na fotografii).
„Výsledek českých žáků je ve srovnání se zeměmi OECD lepší, než by odpovídalo vynaloženým nákladům na jejich vzdělávání. Potenciál pro cílené investice do oblastí podporujících kvalitu vzdělávání a jeho výsledky je tedy velký,“ uvedla Česká školní inspekce, která graf sdílí na sociální síti.
„O českém školství platí následující: za málo peněz hodně muziky. Alespoň to říká vztah mezi výsledky v testování 15letých žáků v rámci mezinárodního šetření PISA 2015 a vynaložených financí na jednoho žáka,“ okomentoval to Sárközi.
