To zjišťují pravidelné průzkumy veřejného mínění realizované pro Autorizovanou obalovou společnost EKO-KOM, která má tuzemský systém třídění na starosti.
Doma třídí odpad většina Čechů
Aktuální průzkum potvrdil, že třídění odpadů je už běžnou součástí života pro většinu obyvatel ČR. K třídění komunálního odpadu se hlásí 75 % dotazovaných. Od roku 1999, kdy se v ČR třídění odpadů pomalu rozjíždělo, se tak podíl obyvatel třídících odpad zvýšil zhruba o třetinu. Navíc, jistý potenciál představuje i dalších 5 % dotázaných, kteří tvrdí, že s tříděním v budoucnu velmi pravděpodobně začnou. Mezi hlavní stimuly zahájení této činnosti pak patří sleva na poplatku za odpad nebo přesvědčení o přínosu třídění pro životní prostředí.
Své domácí odpady separuje drtivá většina třídičů, přesně 98 %! To je o tři procenta více než v roce předešlém. Rezervy pak mají Češi ještě v třídění na pracovišti. Ale i tam se jejich počet meziročně navýšil o 17 % na celkových 59 % třídičů. Při volnočasových aktivitách nebo na výletech v přírodě vzniklý odpad k barevným kontejnerům donese 48 % respondentů, kteří se ke třídění jinak poctivě hlásí. I jejich podíl se ale meziročně zvýšil, v tomto případě o 8 procent. Tato čísla jsou tedy důkazem, že počet lidí, třídících i mimo jejich domovy průběžně roste. A to je skvělá zpráva!

Profil respondentů, kteří skutečně třídí komunální odpad:
• z vyšší třídy (92 %)
• kteří vlastní zahradu (83 %)
• žijící ve vlastní nemovitosti (79 %)
• environmentalisté (98 %)
• žijící v rodinném domě (83 %)
• žijící v obci se zemědělským charakterem (83 %)
• mají vlastní popelnice na tříděný odpad (93 %)
Profil respondentů, kteří netřídí komunální odpad:
• respondenti ve věku 60 a více let (28 %)
• z třídy sociálně slabých (36 %)
• levicově orientovaní respondenti (26 %)
• respondenti žijící v pronájmu (32 %)
• respondenti bez vlastní zahrady (30 %)
• žijící v bytě (28 %)
• ignoranti (64 %)
Kam až jsou lidé ochotni dojít
Průzkum také znovu potvrdil, že ochota lidí třídit odpad závisí z velké části také na dostupnosti kontejnerů na tříděný odpad. Aktuálně je v ČR více než 840 tisíc barevných nádob na třídění. Že to k nim není daleko, potvrdili i respondenti. Z jejich odhadů vyplývá, že průměrná docházková vzdálenost k nejbližším barevným kontejnerům je 90 metrů. Navíc, s tříděným odpadem by byli ochotni ujít i více než dvojnásobnou vzdálenost, zhruba 230 metrů. Ve srovnání se vzdáleností do nejbližší prodejny potravin, kdy respondenti uvedli, že ji mají v průměru 478 metrů, jsou barevné nádoby na třídění v tuzemských městech a obcích doslova na každém rohu.
Více než tři čtvrtiny respondentů pak uvádí, že kontejnery mají umístěné blízko svých obydlí. Osm z deseti respondentů má ale bohužel zkušenost s nepořádkem kolem nádob na tříděný odpad.
Třídění lidem jde
Respondenti v průzkumu také uvádějí, že netřídí veškerý odpad z domácnosti. Zmínili hned několik důvodů. Třeba, že podle nich všechno vytřídit nelze. Některý odpad netřídí, protože je špinavý, případně složený z více materiálů. Dalšími uváděnými důvody jsou neochota obaly vymývat, zapomenutí, další využití odpadu v domácnosti či netřídění drobného odpadu.
Třídění je prvním krokem k recyklaci
Správné vytřídění odpadu je prvním a nejdůležitějším krokem k úspěšné recyklaci. Díky tomu, že se třídění aktivně věnuje většina obyvatel ČR, můžou shromážděné odpady v barevných kontejnerech putovat dál na třídicí linku. Zde jsou dotříděny a upraveny na druhotnou surovinu pro recyklační průmysl. Zároveň s nimi, ale vznikají i složky odpadů, které nelze zatím recyklovat. Ty se pak v lepších případech využívají na výrobu certifikovaných alternativních paliv nahrazujících fosilní zdroje nebo jsou využity energeticky, v horším případě jsou uloženy na skládku.
Zdroj: EKO-KOM


















