• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • V Česku třídí odpad 75 % obyvatel

    13.3.2024
    Komerční sdělení

    Často slýcháme, že v třídění odpadů patříme k nejlepším v Evropě. Že máme pro třídění dobré podmínky, nebo že ulicích je dostatek barevných kontejnerů, které jsou doslova na každém rohu. Jaká je ale realita podle zkušeností oslovených obyvatel?

    To zjišťují pravidelné průzkumy veřejného mínění realizované pro Autorizovanou obalovou společnost EKO-KOM, která má tuzemský systém třídění na starosti.

    Doma třídí odpad většina Čechů

    Aktuální průzkum potvrdil, že třídění odpadů je už běžnou součástí života pro většinu obyvatel ČR. K třídění komunálního odpadu se hlásí 75 % dotazovaných. Od roku 1999, kdy se v ČR třídění odpadů pomalu rozjíždělo, se tak podíl obyvatel třídících odpad zvýšil zhruba o třetinu. Navíc, jistý potenciál představuje i dalších 5 % dotázaných, kteří tvrdí, že s tříděním v budoucnu velmi pravděpodobně začnou. Mezi hlavní stimuly zahájení této činnosti pak patří sleva na poplatku za odpad nebo přesvědčení o přínosu třídění pro životní prostředí.
    Své domácí odpady separuje drtivá většina třídičů, přesně 98 %! To je o tři procenta více než v roce předešlém. Rezervy pak mají Češi ještě v třídění na pracovišti. Ale i tam se jejich počet meziročně navýšil o 17 % na celkových 59 % třídičů. Při volnočasových aktivitách nebo na výletech v přírodě vzniklý odpad k barevným kontejnerům donese 48 % respondentů, kteří se ke třídění jinak poctivě hlásí. I jejich podíl se ale meziročně zvýšil, v tomto případě o 8 procent. Tato čísla jsou tedy důkazem, že počet lidí, třídících i mimo jejich domovy průběžně roste. A to je skvělá zpráva!

    Zdroj: EKO-KOM

    Profil respondentů, kteří skutečně třídí komunální odpad:
    • z vyšší třídy (92 %)
    • kteří vlastní zahradu (83 %)
    • žijící ve vlastní nemovitosti (79 %)
    • environmentalisté (98 %)
    • žijící v rodinném domě (83 %)
    • žijící v obci se zemědělským charakterem (83 %)
    • mají vlastní popelnice na tříděný odpad (93 %)

    Profil respondentů, kteří netřídí komunální odpad:
    • respondenti ve věku 60 a více let (28 %)
    • z třídy sociálně slabých (36 %)
    • levicově orientovaní respondenti (26 %)
    • respondenti žijící v pronájmu (32 %)
    • respondenti bez vlastní zahrady (30 %)
    • žijící v bytě (28 %)
    • ignoranti (64 %)

    Kam až jsou lidé ochotni dojít

    Průzkum také znovu potvrdil, že ochota lidí třídit odpad závisí z velké části také na dostupnosti kontejnerů na tříděný odpad. Aktuálně je v ČR více než 840 tisíc barevných nádob na třídění. Že to k nim není daleko, potvrdili i respondenti. Z jejich odhadů vyplývá, že průměrná docházková vzdálenost k nejbližším barevným kontejnerům je 90 metrů. Navíc, s tříděným odpadem by byli ochotni ujít i více než dvojnásobnou vzdálenost, zhruba 230 metrů. Ve srovnání se vzdáleností do nejbližší prodejny potravin, kdy respondenti uvedli, že ji mají v průměru 478 metrů, jsou barevné nádoby na třídění v tuzemských městech a obcích doslova na každém rohu.
    Více než tři čtvrtiny respondentů pak uvádí, že kontejnery mají umístěné blízko svých obydlí. Osm z deseti respondentů má ale bohužel zkušenost s nepořádkem kolem nádob na tříděný odpad.

    Třídění lidem jde

    Respondenti v průzkumu také uvádějí, že netřídí veškerý odpad z domácnosti. Zmínili hned několik důvodů. Třeba, že podle nich všechno vytřídit nelze. Některý odpad netřídí, protože je špinavý, případně složený z více materiálů. Dalšími uváděnými důvody jsou neochota obaly vymývat, zapomenutí, další využití odpadu v domácnosti či netřídění drobného odpadu.

    Třídění je prvním krokem k recyklaci

    Správné vytřídění odpadu je prvním a nejdůležitějším krokem k úspěšné recyklaci. Díky tomu, že se třídění aktivně věnuje většina obyvatel ČR, můžou shromážděné odpady v barevných kontejnerech putovat dál na třídicí linku. Zde jsou dotříděny a upraveny na druhotnou surovinu pro recyklační průmysl. Zároveň s nimi, ale vznikají i složky odpadů, které nelze zatím recyklovat. Ty se pak v lepších případech využívají na výrobu certifikovaných alternativních paliv nahrazujících fosilní zdroje nebo jsou využity energeticky, v horším případě jsou uloženy na skládku.

    Zdroj: EKO-KOM



    Nepřehlédněte