Otcem je jedenadvacetiletý samec Kublaj, matkou osmiletá Matylda. Oba do zooparku přišli před lety z pražské zoo. „Je to v pořadí čtvrté Matyldino mládě a je znát, že je to již zkušená matka. O mládě se pečlivě stará a věnuje se mu,“ raduje se z opečovávaného přírůstku ředitelka zooparku Věra Fryčová.
Radost mezi chovateli je o to větší, že samice velbloudů jsou březí hodně dlouho, někdy až čtrnáct měsíců. „Když se pak mládě narodí životaschopné a odchov probíhá bezproblémově, je to vždycky důvod k radosti,“ dodává ředitelka.
Ve skupině chomutovských velbloudů je rovněž o dva roky starší Odeta. „Od prvního dne je na svou malou sestřičku zvědavá, snaží je ji zkoumat a už se s ní zkoušela i honit,“ popisuje s úsměvem chovatel Martin Pechát.
Velbloudí mláďata působí po narození oproti jiným sudokopytníkům poněkud neohrabaným dojmem. Trvá jim delší dobu, než své pohyby zkoordinují a dostanou své dlouhé nohy pod kontrolu. Na druhou stranu je příroda výborně vybavila proti nepříznivým podmínkám, které panují v jejich domovině. „S výkyvy teplot si mládě poradí úplně bez problému,“ potvrzuje vedoucí zoologie Miroslav Brtnický. „Hustá srst ho dokáže výborně chránit i před teplotami pod bodem mrazu.“
Velbloud dvouhrbý
• pochází z pouští a polopouští střední Asie (s velbloudem jednohrbým se v přírodě nesetká)
• je přizpůsoben vysokým denním teplotám i nočním teplotám pod nulou
• umí výborně hospodařit s vodou, v případě potřeby jí najednou dokáže vypít až 100 l
• tukové zásoby ukládá do hrbů (mládě má hrby povislé a tuk si do nich ukládá až postupně s věkem
• březost trvá více než rok (13–14 měsíců) a samice rodí zpravidla jedno mládě
Zdroj: zoo chomutov
