Dům, který byl jako prototyp postaven počátkem 60. let minulého století, by měl být pracovištěm Severočeského muzea v Liberci a vzniknout by v něm měl památník. Budovu kraji nabídli architektovi synové, odkoupení domu v lukrativní vilové čtvrti Lidové sady musí ještě v úterý schválit krajské zastupitelstvo, řekl v pondělí novinářům hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
Karel Hubáček by příští rok v únoru oslavil sté narozeniny. Studoval architekturu v Praze, profesním působením je ale z velké části spjat s Libercem, kde nastoupil do tehdejšího Stavoprojektu. Na konci 60. let patřil mezi zakladatele Sialu, který v době normalizace dokázal reagovat na moderní evropské trendy a vzešla z něj řada osobností české architektury. Podepsán je pod řadou staveb. Za projekt Ještědu získal Hubáček v roce 1969 prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů a je zatím jediným takto oceněným českým architektem.
„Severočeské muzeum dlouhodobě usilovalo o získání některých věcí z pozůstalosti po panu architektu Hubáčkovi a my jsme letos na začátku září dostali nabídku od jeho rodiny vedle těch cen a dalších věcí získat i dům Karla Hubáčka vlastně jako další muzejní exponát. My jsme po několika týdnech jednání rozhodli, že tu nabídku využijeme. Rádi bychom, aby ten dům, ale i ty ostatní věci, připomínaly dílo pana architekta a jeho odkaz budoucnosti,“ řekl Půta.
Dům v Lidových sadech, v němž architekt strávil velkou část života, byl jedním jeho prvních projektů. Navrhl v 50. letech, kdy bylo individuální bydlení označováno za buržoazní přežitek. „Karel Hubáček, jak už bylo jeho zvykem, šel proti té ideologii a chtěl dokázat, že se dá postavit i dům za cenu panelového bytu a chtěl to ukázat v rámci Libereckých výstavních trhů,“ doplnil ředitel severočeského muzea Jiří Křížek. Dům byl postaven jako experimentální instalace. „Vůbec ho neprojektoval pro sebe,“ dodal.
Projekt domu vypracoval Karel Hubáček s Vlastimilem Šedem, Josefem Patrmanem a Václavem Bůžkem, byl prototypem zamýšleného, ale nerealizovaného rozsáhlejšího projektu variabilního obydlí. Podle Národního památkové ústavu (NPÚ) bylo vypracováno několik alternativ kombinujících různé hmotové, výškové a dispoziční řešení, včetně dvojdomů. Zůstalo však jen u tohoto prototypu. Podle architektova syna Ivana Hubáčka se zachoval v autentické podobě, žádné zásadní změny neprodělal, s výjimkou zateplení spodní části.
Zdroj: ČTK
