Zatím jen několik ukrajinských uprchlíků se povedlo zaměstnat v jihočeských zemědělských podnicích. Nabízí sice několik desítek míst, ale ženy ve fyzicky náročné prvovýrobě často dělat nechtějí nebo nemohou. Pro matky s dětmi je problém i práce na směny. Zemědělci nabízí i ubytování, často ale v místech, která jsou daleko od center měst.
Jednu ženu zaměstnalo Zemědělské družstvo Mojné na Českokrumlovsku. „Máme tu paní, která pro nás dělala před covidem, a požádala nás o pomoc, tak jsme jí pomohli. Přijela ona se dvěma dětmi a dvěma od sestry. Rok jsme sháněli na pozici dojičky a nemohli nikoho sehnat. Mám ji tu na poloviční úvazek, na pomocné práce v rostlinné a živočišné výrobě, chodí i do dalšího zaměstnání,“ řekl předseda družstva Radek Mráček. ZD Mojné, jež hospodaří na zhruba 500 hektarech, zaměstnává 16 lidí, v sezoně do dvaceti.
Až deset pracovních míst by měla pro uprchlíky společnost Zemědělské služby Dynín, která vyrábí hlavně krmné směsi. Oslovila město Lišov, jež má přehled, kolik uprchlíků , většinou žen s dětmi, v okolí je. „Poslali jsme jim představu, jakou práci by mohly ty ženy dělat. Budujeme třeba nějaké výběhy pro kravičky, takže práce při kompletaci ohrad, zatloukáme kůly a ony dělají napínání ohradníků. Potom když je potřeba někoho do živočišné výroby na kravín, dojení, péče o selata. Pozice, kde se to relativně lehce naučí, rutinní manuální práce, ale ne těžká,“ popsal předseda představenstva Petr Pokorný.
Důvodů, proč se zatím v kraji nedaří zaměstnat víc uprchlíků, je podle agrární komory víc. Ženy ve fyzicky náročnější zemědělské prvovýrobě pracovat nechtějí nebo nemohou. „Maminky s dětmi těžko mohou vykonávat práci na směny v živočišné výrobě. Nemluvě o jazykové bariéře. Volná místa podmíněná řidičským průkazem na traktor nebo v dílnách se pro ně taky nehodí. Přestože zaměstnavatelé z agrárního sektoru nabízejí většinou i ubytování, často je v lokalitách vzdálených od škol či obchodů,“ řekla ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Zdroj:čtk
