Podle Povodí Labe se na druhý stupeň dostala odpoledne Jeřice v Mníšku na Liberecku, na prvním stupni se stále drží Lužická Nisa v Liberci a Kamenice v Plavech. V Libereckém kraji spadlo za poslední tři dny přes 200 litrů vody na metr čtvereční. Nejsilnější srážky naměřila stanice v Bílém Potoku v Jizerských horách, kde spadlo za pátek až neděli už přes 270 milimetrů srážek. Odpoledne by ale měly podle meteorologů srážky ustávat a večer by měly hladiny potoků a řek opět klesat.
Odpoledne se ve Frýdlantu znovu sešla povodňová komise. Podle starosty Frýdlantu Dana Ramzera (ODS) už z města odjeli hasiči s vozidly připravenými k evakuaci obyvatel, která nakonec nebyla nutná. Ve Višňové zatím zůstávají zhruba tři desítky hasičů a také tým zdravotnické záchranné služby pro případ, že by řeka ještě stoupla a obec odřízla jako v sobotu. Hladina Smědé se tam ale drží zhruba o 20 centimetrů níž než v sobotu, kdy kulminovala na 287 centimetrech. „Do úklidu se ale pustíme až v pondělí, do středy bychom to chtěli mít hotové,“ řekl Ramzer.
Frýdlantské vodárenské se už v sobotu večer podařilo obnovit provoz nedávno modernizované úpravny vody v Bílém Potoce, nejprve vyčistila vtok ze Smědé, dnes se podařilo vyčistit i vtok z Hájenského potoka, kde je voda méně zabarvená. „Dodávky pitné vody jsou tak zajištěné a mohli jsme odvolat i cisterny s pitnou vodou,“ řekl Ramzer, který je zároveň předsedou představenstva Frýdlantské vodárenské společnosti (FVS). Podle ředitele Petra Olyšara by se způsobené škody na úpravně měly pohybovat jen v řádu statisíců korun.
Podle libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) škody rozhodně nedosáhnou úrovně jako před deseti lety, kdy překročily osm miliard korun. Pomohla mimo jiné protipovodňová opatření. „Třeba Víska vděčí za to, že tam dneska není voda tomu, že se tam podařilo postavit protipovodňový val,“ řekl Půta. Pomohlo také podle něj, že Povodí Labe opravilo nábřežní zdi a vyčistilo koryta, takže se do nich vejde víc vody. Mosty, které se musely stavět po bleskových povodních v roce 2010, jsou vyšší. „Minimálně kolem Smědé už také lidé neskladují v povodňové oblasti například dřevo a jiné věci, které by mohly koryto ucpat,“ dodal Půta.
vera/čtk
