Při této příležitosti založili v Růžovém sadu Záhon republiky, ve kterém bude do konce letošního roku vysázeno symbolických sto růžových keřů. Dne 27. září zasadili růže přeživší lidickou tragédii, zástupce Kanceláře prezidenta republiky, Senátu a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, vlády, zástupci ambasád více než 20 států, zástupci bezpečnostních složek státu, univerzit, památníků, ústavů, muzeí, měst a obcí.
Osud Lidic, které nacisté vypálili v roce 1942, se nesmazatelně zapsal do dějin světa i Československa a je jejich neoddělitelnou součástí.
Když se podařilo překonat hrůzy 2. světové války, byla obnovena obec Lidice jako symbol naděje, že Lidice a celé Československo budou žít dále a budou pokračovat v ideálech, na kterých byl samostatný stát vystavěn. Jako pomyslný most mezi zmarem původních Lidic a nadějí nových byl v roce 1954 z popudu sira Barnetta Strosse z Velké Británie založen Růžový sad a z celého světa lidé už do Lidic poslali 17 tisíc růží. V roce 1961 byla v Anglii vyšlechtěna růže jménem Lidice.
„Letos si připomínáme 100 let od vzniku Československa, státu, který ve své době patřil k nejprogresivnějším zemím na světě. Za jeho vznik i existenci v minulosti pokládali lidé život. Záhon je poctou Československu a také lidickým mužům, kteří se stejně jako tisíce dalších podíleli na budování nové republiky, a to i v řadách československých legií v Rusku i Itálii. První republika přestala existovat v roce 1938. V roce 1942 naděje lidických mužů na obnovu Československa skončily na popravišti Horákova statku v Lidicích. I tyto zmařené životy si připomeneme,“ říká Martina Lehmannová, ředitelka Památníku Lidice.
Do Záhonu republiky byly první růže vsazeny v dubnu letošního roku a věnoval je velvyslanec Spolkové republiky Německo, J. E. Christoph Israng. Další růže přibývaly v průběhu roku a zasadili je například senátoři Zuzana Baudyšová, Zdeněk Berka, Václav Homolka, Václav Chaloupek a Jaromíra Vítková, členové senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.
Během léta zasadila svoje růže paní Edna Gómez Ruiz, mexická propagátorka české kultury a dlouholetá přítelkyně lidických přeživších, také zástupci nizozemského města Putten, které na konci druhé světové války potkal podobný osud jako Lidice. Svou růži do Záhonu republiky zasadil i J. E. Ara Bablojan, předseda arménského Národního shromáždění, který do Lidic zavítal během své oficiální návštěvy České republiky. Na konci srpna přispěl svou růží také velvyslanec Spojeného království Velké Británie a Severního Irska J. E. Nick Archer.
