Dnes v 10 hodin se ve vstupní hale lomnického muzea uskutečnilo zahájení výstavy Josef Kábrt – Výběr z díla – Petr Kábrt – ze soukromých sbírek. Výstava se koná pod záštitou Svazu Českých bibliofilů Praha a potrvá do 28. května.
Zásluhu na realizaci tohoto záměru má bezesporu syn Petr Kábrt – úspěšný dlouholetý tiskař grafických listů, a to nejen svého otce, ale i řady jiných uznávaných umělců. Od roku 1988 je členem Spolku sběratelů a přátel ex libris v Praze a členem výboru Spolku českých bibliofilů. K svému životnímu jubileu obdržel při příležitosti valné hromady prestižní ocenění, které je udělováno každoročně pouze jedné významné osobnosti. Čestnými členy vedle Petra Kábrta jsou například prof. František Dvořák, Václav Havel, Adolf Born, Vladimír Komárek nebo Vladimír Mikule – kulturní činovník z Lomnice.
Josef Kábrt – akademický malíř, ilustrátor, grafik a výtvarník animovaného filmu se narodil 14. října 1920 v Lomnici n/P a stal se jedním z nejvýznamnějších výtvarných umělců města.
Jeho dílo je obdivováno doma i za hranicemi. Již od mládí výtvarně vynikal a záhy se projevil jako výrazný talent. Prvního uměleckého vzdělání se mu dostalo v letech 1935–36 na Státní odborné škole keramické v Praze, kde byl žákem profesorů Václava Vokálka aj. Ve stejné době byl přijat na Státní umělecko-průmyslovou školu v Praze a působil v ateliéru Františka Kysely. Studia na této škole ukončil v roce 1941 u prof. Jaroslava Bendy.
Poté Josef Kábrt odchází až do konce druhé světové války do Zlína, kde se stává spolutvůrcem našich prvních animovaných filmů. Odtud přešel do pražského studia Bratři v triku Jiřího Trnky. Kábrtovu bravurní schopnost převést kterýkoli výtvarný rukopis nebo malířskou techniku do poetického světa kresleného filmu, vysoce hodnotili jak Eduard Hofman, tak i Josef Lada, který po zhlédnutí pracovní projekce „Říkadel“ uznale prohlásil: „A víte, že jsem vůbec nepoznal, co jsem kreslil já a co vy?“
Záhy se stal Josef Kábrt spolutvůrcem i režisérem více než třiceti animovaných filmů „Železný klobouk“ byl dokonce oceněn v Karlových Varech a Montevideu, „Tragédie vodníkova“ v Locarnu, „Divoká planeta“ hned ve čtyřech městech – v Cannes, Terstu, Teheránu a Kroměříži.
Velmi rád vzpomínal na spolupráci s proslulým Jeanem Effelem, jehož kresby pomáhal oživovat pro slavný celovečerní film „Stvoření světa“. Televizní diváci si jistě dobře pamatují šestadvacetidílný Kábrtův oblíbený seriál večerníčků „O klukovi z plakátu“, jehož věrnou předlohu našel ve svém synovi Petrovi.
I když práce ve filmu byla časově náročná, hodně se v této době věnoval malování a kreslení. Ilustroval též i několik knih (Nové pověsti české, Práče, Jak se zajíček chtěl klouzat, Dekameron juristický Václava Laciny a jiné), a málo zná-mou skutečností je, že si zahrál též v několika epizodních filmových rolích. Soustavně se však malířské a grafické tvorbě věnoval až od roku 1979.
Protiklady dobra a zla, lásky a nenávisti, krásy a ošklivosti byly častými náměty Kábrtových děl. Měl dokonalý cit pro barvu a jejich rozmístění. Zářivými barvami zobrazoval krásné ženy, ale také škleb podivných, fantaskních postav, jak vystřižených z temného hororu. Byl velkým obdivovatelem malířství přelomu století – secese a symbolismu. Jeho bohatá fantazie však nemá mnohdy daleko k vidění surrealistů. Kábrtova perfektní kresba si přímo říkala také o grafické ztvárnění. Zejména si oblíbil lept a litografii. I v grafice hýřil nápady a naplňoval svá díla bohatou symbolikou. Po letech se opět vracel k námětům svých obrazů a filmů, ale také k motivům, které v něm probouzela četba.
Miloval Villona, Erbena, Franze Kafku, Oskara Wilda, Jaroslava Seiferta, oslovovaly jej biblické texty, ale i řecká a indická mytologie.
V neposlední řadě se věnoval tvorbě novoročenek a exlibris, kterých vytvořil 179. Je zastoupen v řadě galerií v Čechách nebo ve světě, a taktéž v soukromých sbírkách. Lomnické muzeum našemu rodákovi uspořádalo celou řadu autorských výstav a je nám velkou ctí, že část zdejší galerie oblastních výtvarníků je tvořena ukázkami jeho rozsáhlé tvorby.
Můžeme jen litovat, že Josef Kábrt nečekaně v plné práci 7. února 1989 v Hradci Králové zemřel. Cena Trienále českého exlibris v Chrudimi mu byla udělena in memoriam. Je pohřben na lomnickém hřbitově.
V uměleckých šlépějích otce, pokud jde o tisk grafických listů, úspěšně kráčí i syn Petr Kábrt, kterého do tajů nelehké, ale inspirativní činnosti v závěru svého života výtvarník zasvětil. Ten se v pozdějších letech stal strážcem a popularizátorem otcova uměleckého odkazu. Vypracoval se též na vyhledávaného spolupracovníka řady výtvarníků, především trojhvězdí nejvýznamnějších malířů Pojizeří – Jíry, Komárka a Klápště.
Návštěvníci výstavy budou mít tak ojedinělou možnost zhlédnout práce otce i syna, jak malíře, tak tiskaře, který se v rámci ní představí s částí své umělecky cenné soukromé sbírky.
Zdroj: MMG Lomnice n/P
