V případě nového koronaviru je podle Valenty výhodou systému, že v něm mají hygienici zaneseny nejen pozitivní případy, ale i lidi, kteří byli s nakaženými v kontaktu a testy na covid-19 u nich vyšly negativně. „Když se později prokáže, že přeci jen u toho člověka k nákaze došlo, což je možné, protože na první ani opakované testování to být nemusí, tak už víme, do jakého klastru ten člověk patřil, a pomůže nám to udělat analýzu a líp to ohnisko definovat,“ popsal Valenta výhody systému.
Systém podle něj umožňuje i řadu dalších analýz a filtrování podle místa, času nebo pohlaví. „Včetně toho, že se to promítá do mapového zobrazení. Obrázky, které definují okres, jsou k ničemu, my potřebujeme vědět, kde máme ohnisko v tom okresu. To je to nejdůležitější, co nám program přináší,“ řekl. S daty shromážděnými v mapách se navíc hygienikům mnohem lépe pracuje, jsou přehlednější než prostý seznam ulic a míst.
Na využití geografických informačních systémů spolupracuje krajská hygienická stanice už přes 10 let s Technickou univerzitou v Liberci. „Mapy jsou chytrý způsob sdělení a komunikace, digitální technologie nám pomáhají být rychlejší a v otázkách zdraví právě o tu rychlost často jde,“ řekl již dříve k projektu Jiří Šmída, expert v oboru aplikované geografie a geoinformatiky z Technické univerzity v Liberci.
vera/čtk
