Pravěké ženy si potrpěly na luxusní materiály jako je takzvané bílé zlato doby kamenné. Pro mušličky se pak křižovalo Evropou. Jak tyto šperky vypadaly, a mnohem víc ukazuje výstava Moravského zemského muzea v Brně.
„Překvapující je množství forem a typů ozdob, pro jejichž výrobu lidé využívali vedle takzvaného bílého zlata prehistorie – mamutoviny dostupné přírodní materiály. Kvůli některým schránkám, ulitám a lasturám lidé z Moravy křižovali Evropu, opracovávali je, ztráceli, hromadili a vyměňovali,“ vysvětluje Martina Galetová, autorka výstavy.
V ozdobách a zdobeních, které pravěcí lidé používali, rozeznáváme často hlubokou symboliku – výraz hierarchie, společenského postavení, sexuální signál, odraz přináležitosti k etnické skupině, rituální prvek, popsalo výstavu Moravské zemské muzeum.
Příběh nejstarších šperků a ozdob těla se odvíjí na příkladu rekonstruované nálezové situace ozdob v hrobě tří jedinců z Dolních Věstonic a antropologické rekonstrukce šamana z dílny Laboratoře antropologické rekonstrukce.
Prostřednictvím nálezů z moravských a českých lokalit mohou lidé nahlédnout do života lidí, kteří žili na stejném území jako my dnes, jen přibližně o 30 tisíc let dříve. Mimořádně budou k vidění originály všech paleolitických venuší nalezených na území České republiky včetně té nejslavnější – Věstonické venuše. Zobrazení mužů byla nalezena výjimečně, jejich příkladem je torzo muže z Dolních Věstonic či šamanova loutka z Brna.
Věstonická venuše, nalezená týmem profesora Karla Absolona v Dolních Věstonicích v roce 1925, je nejstarší nalezenou keramickou soškou na světě. Jedná se o Národní kulturní památku a nejvzácnější exponát Moravského zemského muzea.
Šamanova loutka, nalezená stavebními dělníky v roce 1891 na ulici Francouzské v Brně, byla vyrobena z mamutoviny, představuje pravděpodobně nejstarší nalezenou loutku na světě a je řazena mezi 15 nejvzácnějších exponátů Moravského zemského muzea. Výstava Nejstarší šperky a ozdoby těla začíná v Pavilonu Anthropos od 19. srpna.
sto
