Přesné datum otevření návštěvnického centra zatím není známé, počítá se ale s tím, že se tak stane začátkem roku. Jde o nejvýznamnější novinku, která letos na návštěvníky parku čeká.
I Průhonický park se podle Kačmáčkové potýká s problémy s kůrovcem. „Kvůli kůrovcové kalamitě způsobené extrémním suchem a vysokými teplotami nad 30 stupňů Celsia v posledních dvou letech muselo být vykáceno okolo 2000 smrků o výšce zhruba 30 metrů, jednalo se i o původní hraběcí výsadby,“ řekla Kačmáčková.
Jako náhrada se v jarních a podzimních výsadbách vysázelo 6600 sazenic, 65 procent listnatých a 35 procent jehličnatých stromů.
Průhonický park založil hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca roku 1885. Budoval jej prakticky až do své smrti v roce 1936, přestože celé průhonické panství prodal roku 1927 československému státu. Park zahrnuje významnou sbírku rostlin a kromě hodnoty estetické má i vysokou hodnotu vědeckou. Patří k největším přírodně krajinářským parkům v Evropě, od roku 2010 je součástí památkové rezervace s ochranou UNESCO.
V roce 2017 skončila v parku památková obnova podzámeckého alpina, díky níž jsou skalnaté části lépe zpřístupněny návštěvníkům. Botanický ústav získal na projekt grant z Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Na obnovu bylo vynaloženo 31 milionů korun. Obnovená místa byla osazena skalničkami, trvalkami a dřevinami, v celém alpinu poroste 33.970 rostlin.
ČTK
