V neděli 20. dubna uplyne 89 let ode dne, kdy se konala demonstrace komunistické a dělnické mládeže, vedená tehdejším poslancem za KSČ Václavem Kopeckým. Akce se původně měla konat v Radotíně, úřady ji však zakázaly. Startovala tudíž v Kosoři a po projevu Kopeckého se shromáždění vydali do Radotína. Do cesty se jim postavili tehdejší četníci, kteří při zásahu do srocení lidí i stříleli.
Bylo zraněno pět dívek ve věku 13 až 24 let – Růžena Martincová, Marie Drdová, Jiřina Brejchová, Hilda Reichová a Rici Katschnerová. Některé byly zraněny velmi vážně. Někteří demonstranti byli zatčeni. V dubnu 1950 byl v Radotíně instalován pomník Rudých letnic připomínající událost, stejný název nesla mimo jiné i ulice. V roce 1992 byl pomník z rozhodnutí radotínských radních odstraněn.
Pro a proti pomníku
Podle novináře Luďka Sedláka bylo zbourání pomníku v radotínském Malém háji správným rozhodnutím, byť střílení četníků do lidí považuje na neomluvitelné. V Lidových novinách z roku 2010, kdy uplynulo 80 let od události, uvádí, že „na události z roku 1930 nesmíme nikdy zapomenout“. „Nikoliv však na mýtus, ale na událost zbavenou nánosů polopravd i evidentních lží a nazvanou pravým jménem. Pak může zůstat vzpomínkou na zraněné dívky, které nemohly za to, jak a kým byla událost v průběhu let zneužita,“ napsal. Podle jeho názoru komunisté události po roce 1948 zneužili.
Jiného názoru je předseda výboru pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch v zastupitelstvu Středočeského kraje Zdeněk Štefek (KSČM). „Památník na Rudé letnice připomíná historické události, které se v Radotíně staly – četníci tehdy stříleli do hladového průvodu dětí a mládeže. Není důležité, jak a kdo událost později interpretoval nebo v současnosti interpretuje. Důležité je to, aby se i tato část naší historické paměti, ukazující i stinné stránky předmnichovské republiky, uchovávala. I třeba formou památníku. Protože žádná selektivní paměť, kterou píšou vždy ‚vítězové‘, k poučení z vlastní minulosti nevede,“ uvedl pro Náš REGION.
