První nápad přišel v roce 1921. Na členské schůzi Odbočky svazu Československých legionářů ve Zbraslavi, která se konala 7. srpna 1921, bylo přijato usnesení, aby postavením pomníku byla uctěna památka padlých a zemřelých vojínů a legionářů v první světové válce a pomník by současně 28. října připomínal „pokolením příštím obnovení státní samostatnosti“. Město k tomu dalo souhlas. Byl hledán kámen – v povodí Sázavy v Požárech, v povodí Vltavy u Slap a v dalších místech. Bezvýsledně!
Šťastná náhoda – rybárna U Vrbů
Nalezen byl najit šťastnou náhodou. Při hledání kamene se starosta Václav Vejvoda, Emanuel V. Voska, Emanuel Neumann a Josef Císařovský vydali občerstvit se na levý břeh Vltavy do rybárny u Vrbů. „Při této zastávce šťastná náhoda svedla p. Emanuela Neumanna do opadlého řečiště Vltavy, kde ležel úlomek skály, po kterém obyvatelé rybárny chodili k řečišti. S velikou radostí zavolal ostatní účastníky výpravy a po bližším ohledání všichni uznali, že úlomek skály odpovídá svým tvarem a rozměry představám budoucího pomníku,“ uvádí se v Pamětním spise.
Kámen umístili do dřevěných saní
Dne 10. října 1921 odjeli čestní dobrovolní pracovníci v čele se starostou Vejvodou s technickými pomůckami, zapůjčenými Českomoravskou továrnou na stroje, do zmíněné rybárny, aby kámen, vážící asi 50 tun, následně vyzvedli z lůžka a nalodili. Dostali svolení od přednosty Státní stavební správy poříční Matěje Machulky a během šesti týdnů se podařilo kámen z dvoumetrové hloubky umístit do dřevěných saní, které byly spojeny silnými a dlouhými železnými šrouby, a po trámech jej pomocí dubových válců dopravit na předem uměle vytvořený ostrov padesát metrů od břehu v řečišti. Nalodění se nepodařilo, řeka zamrzla.
Loď s kamenem vítali nadšení lidé
Ztroskotal i pokus na jaře 1922, kdy byl nepříznivý stav vody. Kámen se podařilo nalodit až v létě 1922. „V neděli 23. července 1922 o druhé hodině odpolední přistála loď, ověnčená prapory a státní vlajkou, u břehu zbraslavského za jásotu a nadšení občanstva. Četné shromážděné občanstvo i výletníci vyslovili uznání obětavosti nadšených pracovníků a neohroženosti plavců, kteří se tak nebezpečné plavby podjali,“ uvádí Pamětní spis. Vypracování sochy Svobody bylo zadáno akademickému sochaři Josefu Žákovi z Prahy, odlití sochy do bronzu provedla firma Bři. Bartákové v Praze-Libni. Během srpna a září 1922 byl položen betonový základ. Pak už došly Výboru pro postavení pomníku, který realizoval veřejnou sbírku, peníze. Další práce byly zahájeny v dubnu 1927. Mnoho lidí pracovalo bez nároku na odměnu.
Silné řetězy, trámy i lešení
Byl zřízen podstavec z umělého kamene, pak muži začali zvedat kámen na podstavec. Postaveno bylo lešení v šířce deseti metrů, délce šestnácti metrů a výšce šesti metrů. Na stavbu lešení bylo spotřebováno 250 metrů krychlových dříví, které zapůjčila firma Vejvoda a Chlad. „Kámen byl pomocí takzvaných mostních panenek vyzvednut silnými řetězy, které byly upevněny na silných trámech na vrchu lešení, obepiat, a z polohy vodorovné jednak panenkami na lešení, jednak zdvihači podloženými pod kámen zvedán po večerech a nocích do polohy svislé. Práce tato trvala od začátku června 1927 do konce srpna 1927. Dne 22. srpna 1927 byl kámen po lešení posunut na podstavec, spuštěn a do podstavce umístěn,“ uvádí Pamětní spis.
Pomník byl odhalen na výročí republiky
Od zamýšleného odhalení pomníku v roce 1927 bylo ustoupeno, protože rok 1928 byl rokem desetiletého jubilea trvání Československé republiky. „Z jara 1928 dokončovány byly práce na pomníku a sice postaveny jehlance, zasazena socha Svobody, provedena úprava části náměstí kol pomníku a před vložením tohoto pamětního spisu do schránky v pomníku, bylo usneseno dnem 1. července 1928 v rámci jubilejních oslav pomník odhaliti, odevzdati veřejnosti a předati k opatrování městu Zbraslavi,“ je uvedeno v Pamětním listě. Na pomníku jsou jména padlých v první světové válce, po druhé světové válce tam byla doplněna jména obětí i této války.