Jedno z možných vysvětlení je takové, že jde o sluneční hodiny. Ty v pohanských dobách určovaly zimní a letní slunovrat. Původně byly umístěny v kostele, ale na příkaz Josefa II. byly odstěhovány do parku. Mohly vzniknout obráběním tvrdého kamene, který pocházel z Dolního Posázaví.
Dalším výkladem je, že sloužily coby podpěry románské baziliky, která stávala na místě dnešního kostela svatého Petra a Pavla.
Protože je sloup údajně cítit sírou, koluje okolo něj pověst, že kámen přinesl na Vyšehrad až z Říma sám ďábel. Ten měl mít v úmyslu odnést duši zdejšího mnicha, ale nepodařilo se mu to, a tak mrštil kamenem tak, že se rozlomil na tři části.
Jiná pověst říká, že s knězem prohrál sázku čert, který původní sloup rozbil na tři kusy. Páter prý čerta využíval a když měl propadnout peklu, dal se na pokání. Svatý Petr se nad ním slitoval a poradil mu, aby s čertem uzavřel sázku. Ať přinese z chrámu Panny Marie v Římě sloup, ale musí to stihnout, než kněz skončí kázání. Čert souhlasil a byl by sázku vyhrál, kdyby ho sv. Petr třikrát neshodil do benátských lagun.
Jedna z dalších pověstí praví, že při obléhnání Vyšehradu husity roku 1420 byl sloup vržen prakem, kterému se říkalo Čert.
Rozbor ďáblových kamenů: Nešlo o jeden sloup
Podle geologického rozboru se však nejedná o jeden sloup, ale o minimálně dva různé sloupy. Kameny pochází z lomu v Krhanicích pobžlí Kamenného přívozu. Původ tak není jednoznačně prokázán, zda jde o opravdu o časoměřic či středověký pranýř, se neví.
Podle klasické archeologie jde o předkřesťanský monolit používaný k astronomickým účelům, který vznikl někdy mezi 5. a 10. stoletím našeho letopočtu.
Na sloupu jsou římská písmena, úsudek je takový, prvních šest písmen nápisu z Čertova sloupu by mohlo znamenat Sanctae Matris Marie (Svaté Matky Marie). Zbývající část nápisu se nepodařilo rozluštit.
Jako nejlogičtější se zdá, že Čertův sloup, respektive jeho části, jsou zbytky dříků sloupů z kostela Stětí svatého Jana, protože podle nejstarší písemné zprávy z roku 1609 Čertův sloup ležel právě na jeho hřbitově. Otázkou zůstává, proč by byly sloupy z tvrdé žuly použity v nevýznamném kostelíku uprostřed celé gotické Prahy, když se v době gotiky používaly měkčí opuky a pískovce.
Zdroj: revuekamen.cz
