Místní se podle jeho slov shodovali, že pomníček s křížkem už dávno zmizel, přičemž Jiří Bárta později zjistil, že nikoli: „Pan Andr vzpomněl, že se Pepa pokoušel střelit už jednou, dole v ulici pod hájovnou, a jen duchapřítomný zásah několika žen tenkrát zabránil nejhoršímu. Později, již v osudné pondělí 28. června, ho poslal hajný Seydl nahoru do lesa, že tam je srnec, ať tedy jde napřed, že se pak sejdou. Zanedlouho nato se však ozval z lesa výstřel a ještě toho dne snášeli na nosítkách mrtvého adjunkta dolů do Radotína.“
Kámen porostlý mechy s iniciálami
Jiří Bárta našel v roce 2012 pomníček v horní části svahu, kde je hustý podrost z trav a ostružiní. „U paty jedné ze sosen je spíše oblý, zavalitý kámen, celý porostlý mechy. Na jeho horní straně prosvítala část nápisu a po očištění se objevilo vytesané celé datum události, vprostřed pak stylizovaný erb s iniciálami W. J. a nad ním jednoduchý kříž se snítkou po straně. Prostý památník s výhledem na údolí, na Radotín i na zbraslavský zámek. Pěkné místo,“ uvedl. Pomníček i s doplňujícími informacemi vložil do databáze Spolku pro vojenská pietní místa jeho místopředseda Vladimír Štrupl.
Pomníček pod patou borovice
A jak se k pomníčku dostat? „Od urnového háje se dáme úvozovou cestou vzhůru, nahoře se stáčí doleva, jdeme dále ještě asi 50 metrů a na rozcestí odbočíme vlevo a hned znovu doleva, pěšinou pak dojdeme až na hřeben, takřka až na vyhlídku nad Radotínem a zde se pustíme vpravo na hřebenovou pěšinu. Asi po 15 metrech je po levé straně pěkný dub a od něho pár metrů po svahu bříza a vedle ní jedna z borovic. Pod patou jejího kmene je náš pomníček,“ popisuje Jiří Bárta.
Příběh vojáka, který odmítl válku
A jaký je příběh německého vojáka? „Byl jím mladý lesní adjunkt Josef Wunsheim von Lilienthal. Jeho otec spravoval zbraslavský zámek a za okupace se přihlásil k německému občanství. Maminku měl ale Češku a sám se prý také cítil spíše Čechem. To však nebránilo říšské branné moci, aby ho povolala na ruskou frontu. Jedna verze říká, že měl teprve nastoupit, druhá, že odtamtud přijel domů na dovolenou. Každopádně se toho dne, 28. června 1943, rozhodl, že už se tam určitě nevrátí,“ dodává Jiří Bárta.
Ostatky vojáka byly exhumovány
„Po válce byly ostatky Josefa Wunschheima exhumovány neznámo kým a uloženy neznámo kde. Hrob byl prodán. S největší pravděpodobností vše zařídil jeho otec. Ten čelil obvinění z kolaborace a rovněž se ze Zbraslavi odstěhoval a stopy po něm se ztratily, takže se ani nedá zjistit, jestli byl odsouzen,“ píše.