Pekly se také vánoční oplatky, odlévalo olovo, lidé mohli vidět výrobu štěpánského věnce. Nechyběla ani Štěpánská obchůzka v podání folkloristů, postavy Tří králů i tajemná Šprechta. Kontrolovala dodržování půstu, chodila s vrtákem, s nožem a vyhrožovala, že lidem rozpáře břicha, pokud se nepostili, a že je vycpe hrachovinou, řekla etnografka Martina Čechmánková.
Etnografka návštěvníkům představila štědrovečerní magii. „Štědrý den byl osudový den. Lidé kromě toho, že čekali na příchod Ježíše, tak to byl den vhodný ke věštění, co je příští rok čeká. Většinou se věštilo večer po večeři,“ uvedla etnografka. Lidé házeli botou, pouštěli lodičky ze skořápek, aby se dozvěděli, jestli rodina zůstane příští rok pospolu, nebo někoho čeká cesta. „Věštilo se také z hrníčků, pod každým byl nějaký předmět, penízek, který znamenal dostatek peněz, když tam nebylo nic, tak smůlu. Prstýnek znamenal do roka svatbu v rodině, skýva chleba byla pro zdraví. To se zjišťovalo i pomocí rozkrájení jablíčka,“ uvedla Čechmánková.
Dívky také zjišťovaly vzhled ženicha pomocí tvaru dřevěných polínek. Pohledem přes cedník vyřezaný z lipového dřeva se údajně měly poznat čarodějnice. Před spaním se také shrnuly drobky po večeři do kousku plátna, které se dalo pod polštář. Co se lidem zdálo, to se mělo vyplnit. Naši předkové dodržovali také různé zvyky, například si hospodyně při zadělávání těsta na vánočku chodily otírat ruce o kmen, aby byl zdravý. Obřadně se také krmila zvířata. Hospodáři chodili kolem stavení a práskali bičem, aby odehnali zlé síly.
Štědrovečerní stůl měl být bohatě prostřený, také opásaný provazem nebo řetězem, aby rodina držela pospolu i v dalším roce. Hostina začínala východem první hvězdy, kdy se zapalovala svíce a hospodář rozlámal oplatku a každému dal kousek s medem. Bohatost a hojnost reprezentovaly luštěniny. „Představují množství, kvantitu. Oblíbená byla hrachová kaše, nesměla chybět vánočka, v minulosti se dělalo i pečivo ve tvaru ryby jako symbol křesťanství, až mnohem později se začala péct ryba, to přišlo až v moderní době,“ uvedla etnografka Kateřina Dvořáková. Za slavnostní jídlo se považovaly sladké pokrmy, na stole bývaly také ořechy, jablečné křížaly či chleba. Někde se objevovala takzvané manželstvo, což byla směs luštěnin a krup vařená v jednom hrnci.
Zdroj: ČTK
