Vědci českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR zjistili, že candáti mají velmi dobrou orientační schopnost. I ve tmě se dokážou z lovu vzdáleného několik kilometrů vrátit vždy na stejné místo. Vědci jejich chování zkoumali na nádrži v Římově na Českobudějovicku, novináře o tom informovali v tiskové zprávě.
„Překvapilo nás, že candáti dokázali zahájit návrat správným směrem i ze vzdálených částí nádrže a často za nízké světelné intenzity. To naznačuje, že jejich pohyb není náhodný, ale že si v prostředí uchovávají informaci o důležitých místech,“ řekl Milan Říha z biologického centra.
Dodal, že výsledky naznačují, že candáti mohou při pohybu v nádrži využívat prostorovou paměť a cílenou orientaci. Přesný mechanismus však zatím není známý. Vědci uvažují, že se může jednat o kombinace různých smyslových informací jako například kompasové orientace, paměti různých struktur prostředí, hloubky, zvuku nebo dalších orientačních podnětů. Navazující výzkum navíc naznačuje, že candát nemusí být jediným sladkovodním druhem s mimořádnými orientačními schopnostmi.
Vědci sledovali candáty několik měsíců. Ryby přes den zůstávali na stejném místě. Při stmívání pak začali candáti plavat na lov stovky metrů až několik kilometrů. Výzkum ukázal, že se ryby vracely na místo odpočinku nejkratší cestou a nijak nebloudily.
Navigační schopnosti ryb vědci v minulosti detailně studovali především v laboratorních podmínkách nebo u mořských migrujících druhů jako jsou lososi či úhoři. Prostorové chování candáta v přirozeném prostředí však zůstávalo téměř neprozkoumané.
Novou studii vědci z biologického centra publikovali v odborném časopise iScience.
Zdroj: ČTK
