Organizace Arnika spolu s místním spolkem Čáslav pro všechny zveřejnila výsledky prvního nezávislého monitoringu okolí čáslavské skládky, kde se kromě běžného ukládání odpadů včetně nebezpečných zpracovávají také plasty. Výzkum probíhal na jaře 2026, tedy v době, kdy skládka více než rok nepřijímala žádný nový odpad. Přesto výsledky čtrnácti vzorků prachu, půdy, vody a čtyř směsných vzorků vajec z domácích chovů s volným výběhem odhalily znečištění, které nelze přejít bez povšimnutí.
Nejzávažnější zjištění se týká potravin přímo z domácností. Dva ze čtyř vzorků vajec překročily evropskou intervenční hodnotu pro polychlorované bifenyly (PCB) stanovenou na 1,75 pikogramu na gram tuku. Konkrétně šlo o hodnoty 1,82 a 1,80 pikogramu. Jeden z těchto vzorků navíc mírně překročil i samotný evropský limit pro PCB ve vejcích jako potravině (40 ng/g tuku). Tento vzorek pocházel z místa přibližně osm set metrů od areálu skládky, ve směru převládajícího větru. Ve všech čáslavských vejcích byly oproti vzorkům ze supermarketu výrazně vyšší i koncentrace DDT, hexachlorobenzenu a pentachlorobenzenu.
Složení nalezených PCB a dioxinů v prachu i ve vejcích podle autorů studie odpovídá starým průmyslovým směsím Delor, které se vyráběly v bývalém Československu. „Neříkáme, že jde přímo o ně, ale je to stopa, kterou musí prověřit úřady. Skládka je s vysokou pravděpodobností zdrojem kontaminace prachu i vajec doma chovaných slepic,“ konstatoval Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady Arniky.
Na hlavní příjezdové cestě ke skládce prach obsahoval 886 miligramů olova na kilogram, což překračuje indikační hodnotu pro průmyslové areály stanovenou ministerstvem životního prostředí na 800 mg/kg a dvojnásobně převyšuje limit pro ostatní plochy včetně rezidenčních zón či zahrad. Ve stejném vzorku bylo zároveň nejvíce PCB a aromatických uhlovodíků ze všech odebraných vzorků prachu. V zahradě přiléhající ke skládce pak samotný benzo[a]pyren dosáhl 2,04 miligramu na kilogram, což je více než 135násobek indikačního limitu pro obytné plochy.
Pokud jde o vody, hygienické limity pro podzemní ani povrchové vody překročeny nebyly. Studie nicméně upozorňuje, že v monitorovacím vrtu u skládky, který nestojí v rámci oficiálního měření, byly nalezeny takzvané věčné chemikálie PFAS. V podmáčené půdě pod skládkou se navíc objevily látky typické pro průsakové vody ze skládek v koncentracích mnohonásobně vyšších, než jsou hodnoty ze srovnatelných zahraničních skládek. Zvýšený bor, další indikátor průsaku, byl zachycen i v potoce Klejnárka pod areálem.
Průzkum vznikl mimo jiné i díky finanční podpoře z prostředků senátního obvodu. „Rozšíření skládky vyvolalo v regionu obavy a jako dětský lékař jsem čelil stále častějším dotazům rodičů, kteří měli strach o zdraví svých dětí,“ přiblížil senátor za obvod Kutná Hora Bohuslav Procházka, který výzkum podpořil ze senátních prostředků.
Arnika a spolek Čáslav pro všechny požadují rozšíření oficiálního monitoringu o dosud nesledované látky, zejména PFAS ve vodách a zemědělské půdě, aromatické uhlovodíky a PCB v emisích prachu. Kraj by měl ve spolupráci s veterinární správou informovat chovatele slepic v okolí a zajistit kontrolní odběry vajec. „Roky slyšíme, že je všechno v pořádku a v mezích. Teď máme na stole první čísla, která nepocházejí od provozovatele, a ukazují, že oficiální monitoring měří jen část toho, co se v okolí skutečně děje,“ uvedla Veronika Jandová ze spolku Čáslav pro všechny.
Zdroj: Arnika
