Jsou Velikonoce. Anče Trautenberkovi řekla, že se právě v tuto dobu otevírají skály, když má tedy člověk to správné zaříkadlo. Ve skalách se pak prý nachází zlato. Trautenberk i se svými poddanými vyrazil do hor a pro svou hamižnost zůstal uzavřený ve skále jeden den, venku však zatím uplynul celý rok. Tak přesně toto je obsah jednoho dílu Krkonošských pohádek, ovšem stejnou pověst mají i na hradě Rotštejn.
Zřícenina skalního hradu Rotštejn se nachází v okrese Semily, zhruba devět kilometrů východně od Turnova na katastru obce Mírová pod Kozákovem. V jeho blízkosti se pak rozkládá přírodní rezervace Klokočské skály. Kromě toho, že se jedná o hojně navštěvovanou zříceninu v Českém ráji, se dochovala i jedna pověst, která se jí týká a která bude patrně znalcům českých večerníčků povědomá.
Podle pověstí byl pod Rotštejnem uložen poklad. Několik lidí z blízkého okolí se domluvilo, že poklad o Velikonocích na Velký pátek vyzvednou. V ten den se před nimi otevřela zem a na hromadě peněz tancovaly modré plamínky. Všichni ztratili odvahu. Jenom jeden z nich se odvážil jít pro poklad. Země se nad ním zavřela a on u pokladu usnul. Když se probudil, už poklad neviděl. Nějakou dobu hledal cestu domů, až jí našel a vrátil se domů. Tam se dozvěděl, že byl z domova celý dlouhý rok a sousedé jej o objevený poklad připravili. Ale výprava za bohatstvím jej v blízké době stála život: „Jen krátkou dobu se těšil z toho, co mu druhové poctivě odevzdali, a již se musel brát na věčnost, kde peníze nemají cenu a kam jen poklady srdce člověka doprovázejí.“
—Podklad z knih Báje a pověsti Českého ráje, 10 zastavení v Českém ráji
Jako první majitel je uváděn Jaroslav z Hrutwice, dnes Hruštice, který nechal hrad vystavět pro svého syna Voka z Rotštejna. Druhý ze synů Zdeněk postavil i Valdštejn, a stal se tak zakladatelem rodu Valdštejnů. Hrad byl založen kolem roku 1250.
V roce 1360 hrad držel pan Ješek z Rotštejna, který od Karla IV. získal povolení pořádat týdenní trhy v blízké vesnici Klokočí. V roce 1415 rod Rotštejnů vymřel a celé panství připadlo Ondřejovi či Vaňkovi Paldrovi z Vařin, jenž celé panství včetně hradu vlastnil po celou dobu husitských válek.
Zkázu hradu ale přineslo přirozené zvětrávání pískovcových skal. Ve zprávě o prodeji z roku 1514 je již hrad uváděn jako pustý se zdmi a skalami zborcenými do nádvoří. Počátkem 17. století začali „skalní dutiny nově se objevivší při patě skal zámku zborceného“ upravovat vesničané. Postupně zde vznikl unikátní komplex vesnického osídlení.
Zdroj:
Báje a pověsti Českého ráje, 10 zastavení v Českém ráji
Česká televize
