Silvestrovský večer je tradicí plnou radosti, oslav a zábavy. Jedním z neoddiskutovatelných prvků těchto oslav jsou ohňostroje, které na obloze vytvářejí nádherné světelné obrazy a rozjasávají náladu tisíců lidí. I přes rostoucí tlak na omezení ohňostrojů ze strany aktivistů bojujících za životní prostředí a varování ministra vnitra po tragických událostech, se tak v mnoha menších obcích letos silvestrovské ohňostroje konaly.
Například v Trnové u Prahy se rozhodl ohňostroj z vlastních prostředků uspořádat místní obyvatel, podnikatel Jan Šefrna. „Dlouho jsem se rozmýšlel, jestli ohňostroj uspořádat v atmosféře, jaká na konci roku panovala,“ říká Šefrna s odkazem na tragické události na pražské Filozofické fakultě. „Nakonec jsem se po rozhovorech se sousedy v Trnové rozhodl ohňostroj uspořádat. Myslím, že je potřeba umět si užít radost a řekl bych, že se nám to povedlo.“
V jiných obcích se nakonec rozhodli ohňostrojem konec starého a začátek nového roku neoslavit, například i v Malých Žernosekách v Polabí. „V naší obci máme poměrně přísná omezení k celoročnímu vypouštění rachejtlí, soukromé akce tohoto typu jsme vyhláškou zakázali s výjimkou dvou dnů v roce,“ vysvětluje Petr Liška, starosta Malých Žernosek. „Rok 2023 byl v tomto smyslu výjimkou, kterou myslím všichni sousedé a sousedky přijali,“ dodává Liška.
Zastánci konání novoročních ohňostrojů se musejí vyrovnávat se stoupajícími obavami o dopady ohňostrojů na životní prostředí. Kritici poukazují na skleníkové plyny, toxické látky a odpad z ohňostrojů, které mohou mít negativní vliv na kvalitu vzduchu a půdy. Odpůrci zdůrazňují potřebu přehodnocení tradičních forem oslav a hledání ekologičtějších alternativ.
Zastánci ohňostrojů však argumentují, že významným krokem může být přechod k ekologičtějším typům ohňostrojů, které mají menší dopad na životní prostředí. Inovace a výzkum v oblasti pyrotechniky mohou přinést nové možnosti pro zachování tradice bez zbytečného poškozování planety.
Zdroj: A11
