Nová expozice navazuje na předešlou audiovizuální ekologickou expozici Kámen a život podle návrhu prof. Jana Jeníka a muzejního botanika Jana Štursy, která po čtyři desetiletí patřila k nemodernějším muzejnickým expozicím v Československu. V roce 1995 muzeum otevřeno další expozici Lidé a hory. Krkonošské muzeum v té době bylo jedním z našich nejnavštěvovanějších muzeí. Navštívil ji více než milion návštěvníků.
„Předchozí expozice ovlivnila několik generací lidí. Nová expozice má stejnou ambici. Oslovit a spojit několik generací lidí v pochopení, že žijí na unikátním místě planety. Proti jedinečné, i když kruté přírodě Krkonoš je postaveno teplo roubenek, proti tragédii imisní kalamity osmdesátých let ukazujeme, jak se našim lesům daří nyní. Muzeum Krkonoš se nepochybně stane velkým lákadlem a ozdobou Vrchlabí,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Muzeum v bývalém augustiniánském klášteře bylo uzavřené od roku 2017.
Nové expozice Návštěvnického centra Správy KRNAP Muzeum Krkonoš (expoziční plochy téměř 2500 m2) mají ambici a cíl moderními prostředky prezentovat a interpretovat příběh krkonošské přírody a jejího několikasetletého soužití s člověkem, včetně důvodů vzniku a historie existence Krkonošského národního parku, nejstaršího národního parku České republiky (založen 1963).
Celkové náklady na realizaci projektu dosáhly téměř 300 milionů korun a byly složeny ze zdrojů Fondů EU a kofinancovány z rozpočtu Správy KRNAP.
Krkonošské muzeum ve Vrchlabí vzniklo přičiněním Rakouského krkonošského spolku, který usiloval o turistické zpřístupnění Krkonoš, ale též o jejich ochranu a hlubší odborné poznání, už v roce 1883. Osobností, která stála u jeho vzniku, byl průmyslník a přírodozpytec Viktor Cypers von Landrecy byl pověřen následně též vedením muzea. Cypers ovšem nezačínal od nuly, neboť mohl navázat na přírodovědný kabinet manželů Kablíkových, který ve Vrchlabí působil v první polovině 19. století. Základem sbírek nově zřízeného Krkonošského muzea, nejstaršího v regionu, byly vlastní Cypersovy botanické, zoologické a mineralogické sběry. Muzeum tak mělo zprvu výrazně přírodovědné zaměření, ovšem záměrem zřizovatelů bylo budovat instituci širšího záběru. Kulturně historické exponáty se však scházely jen velmi pomalu a zde sehrál zásadní roli jeden významný dárce z řad členů spolku – plzeňský a později bubenečský papírenský podnikatel Prosper Piette de Rivage.
Od samého počátku Krkonošského muzea byl tedy zájem uchovávat přírodní i kulturně historické artefakty našeho regionu. To se nezměnilo ani po 2. světové válce, kdy bylo muzeum svěřeno do správy Klubu českých turistů. Další léta ale znamenala úpadek, jak z hlediska odborné činnosti, tak zejména z hlediska péče o objekty, kde muzeum sídlilo. Záchrana pro kolabující Krkonošské muzeum přišla roku 1966, kdy přešlo pod Správu Krkonošského národního parku.
Zdroj: Správa KRNAP
