Hlavní postavu, muže stojícího mezi dvěma ženami, ztvární charismatický Lukáš Jurek. V dalších rolích se představí Denisa Pfauserová, Stanislava Jachnická, Veronika Janků, Petr Klimeš a Leonard Hädler Stirský. Premiéra původní inscenace Ta třetí bude 7. května.
Hlavní hrdina, bankovní úředník Mánek (Lukáš Jurek), je zasnoubený s mladou, krásnou a povrchní Adélou (Denisa Pfauserová), když do jeho života vstoupí laskavá a obětavá sestřenice Milada (Stanislava Jachnická). Obětavá žena mu nabízí celý svůj život, jeho mladá snoubenka mu však do něj přináší spontánnost, energii a vzrušení. A tak začne Mánek uvažovat a kalkulovat: co jedním či druhým sňatkem získá a co by mohl ztratit? I ten nejlepší počtář se ale přepočítá v momentě, kdy za nitky zatahá „ta třetí“. Ta totiž nakonec dostane úplně všechny…
Stále živý román Jaroslava Havlíčka Ta třetí pro vršovickou scénu zadaptovala Věra Mašková (*1961 v Rokycanech). V éře epidemie singles podle ní nabývá příběh o lásce a sobectví novou aktuálnost. „Ve světě, kde se už dvacet let propaguje, že člověk má milovat hlavně sebe, se partnerské lásce příliš nedaří,“ říká autorka scénáře a dramaturgyně inscenace Věra Mašková.„Muž stojící mezi dvěma ženami, jejichž lásku by mohl získat, ohrožuje osud svůj i osudy ostatních svým kalkulováním, životní vypočítavostí a neschopností překonat svoje ego,“naznačuje vývoj příběhu Věra Mašková, která je od sezóny 2018-19 zároveň novou uměleckou šéfkou vršovické scény.
S tím, že Havlíčkova předloha kromě přesného zachycení lidských povah odráží i to, co je zároveň současné i věčné, souhlasí i režisér Radovan Lipus (*1966 v Těšínském knížectví): „Hraje se tu o život, nic menšího tu v sázce není. V knize to je podáno velmi nesmlouvavě: kéž onen mix palčivosti, trapnosti a pustošivého sobectví, které stojí v protikladu k lásce a štěstí, nese ve svém tématu i naše představení,“ prozrazuje o chystané novince Radovan Lipus. Adoufá, že se mu Havlíčkovy skvělé, psychologicky propracované postavy podaří přenést i na jeviště.
„Zajímavá sonda nemužného a rozmazleného chování!“, přibližuje charakter hlavní postavy její představitel, herec Lukáš Jurek (*1972 v Benešově) a dodává: „Myslím, že dnešní společnost čím dál víc zpochybňuje a relativizuje trvalé a dříve ustálené hodnoty, velké činy a hrdinství našich předků nebo jejich pevná stanoviska. Na osudu Mánka může divák vidět, kam to dospěje, pokud se tomu člověk nevzepře, nechá se unášet a neujasní si své postoje.“
„Všichni hledáme lásku, štěstí, chceme žít rodinný život, usadit se, užívat si života s milovaným člověkem. A jsme schopni pro to obětovat téměř cokoli,“ uvádí představitelka Adély, talentovaná herečka Denisa Pfauserová (*1989 v Praze). A prozrazuje, jak se při čtení textu vrátila o mnoho let zpátky. „Zastyděla jsem se, jak jsem si i já občas hrála se srdci chlapců okolo mě, ucházejících se o mou přízeň. Jen je důležité tohle zahrávání si s city ostatních nepřehnat. Kam až může dospět manipulace s člověkem a do jaké míry se nechá dospělý rozumný muž ovlivnit mladičkou dívkou?“, uvažuje herečka, známá například z filmu Na střeše Jiřího Mádla a brzy i z výpravného snímku Nabarvené ptáče Václava Marhoula.
Režisérem inscenace je Radovan Lipus, úspěšný divadelní, rozhlasový a televizní tvůrce, který sám sebe charakterizuje jako „aktivního kavárenského povaleče a pasivního modřínového obaleče“. Televizní diváci pak znají jeho tvorbu mj. ze Šumných měst a Šumných stop, jichž je autorem a režisérem. Aktuálně společně s Davidem Vávrou na Kavčích Horách dokončuje pět nových dílů Šumných stop z Nového Zélandu a Tasmánie.
Do Vršovického divadla MANA se režisér těší na sehraný tým. „S Věrou Maškovou spolupracujeme od pradávna, vlastně hned od mé první profesionální režie po absolvování DAMU v roce 1991. Považuju ji za jednu z nejvýraznějších osobností současné české divadelní dramaturgie,“ uzavírá Lipus.
Jaroslav Havlíček (1896 v Jilemnici – 1943 v Praze), mistr psychologické prózy, tak ožívá na vršovickém jevišti v působivé a srozumitelné podobě. Není divu, že se jeho dílo už nejednou stalo předlohou pro úspěšná divadelní a filmová zpracování (Petrolejové lampy, Helimadoe, Prokletí domu Hajnů, Neviditelný ad.). Kniha Ta třetí byla zfilmována hned dvakrát – v šedesátých letech minulého století s Václavem Voskou a v roce 2001 jako televizní film s Vladimírem Dlouhým a Lucií Vondráčkovou.
