Vyšehradský železniční most je možné opravit tak, že práce i s přípravou potrvají čtyři roky a přinesou minimální omezení provozu. Třetí kolej lze doplnit přístavbou úzké platformy ke straně mostu. Vyplývá to ze studie, kterou nechal připravit Nadační fond pro záchranu Vyšehradského mostu a kterou ve čtvrtek představili její autoři. Výměnu podle nich potřebuje jen 15 procent oceli mostu a i s přístavbou třetí koleje, úpravami okolí a novou zastávkou na Vyšehradě by práce vyšly asi na 2,5 miliardy korun. Ohledně památkově chráněného mostu vznikl spor, Správa železnic (SŽ) chce jeho konstrukci vyměnit za novou, zatímco místní spolky a samosprávy žádají rekonstrukci. Ředitel SŽ Jiří Svoboda uvedl, že se organizace představenými návrhy bude zabývat.
Návrh rekonstrukce mostu a úprav jeho okolí pro nadaci vypracovali britský mostní inženýr Ian Firth, švýcarský odborník Andreas Galmarini a čeští architekti Petr Tej a Marek Kopeč. Cílem studie je podle zástupců nadace nabídnout státu možnost, jak most zachovat v nynější podobě. „Nechceme diktovat, co se má a nemá dělat, my prostě nabízíme možnost,“ řekl za nadační fond Tomáš Bistřický.
„Tento případ není v žádném případě výjimečný, viděl jsem mnoho mostů v mnohem horším stavu, které šlo zachránit,“ uvedl ve čtvrtek Firth. Galmarini dodal, že podle průzkumu z místa je velká část ocelové konstrukce v dobrém stavu a výrazná koroze se nachází jen na konkrétních místech.
Návrh by podle autorů studie zachoval původní podobu mostu, pouze by rozšířil lávky pro pěší a cyklisty a upravil odvodnění. Rekonstrukce by přinesla minimální omezení provozu na mostu, protože dělníci by každý ze tří segmentů mostu postupně k opravám snesli na břeh a nahradili provizorní konstrukcí, což by vždy zabralo jen několik dní. Po zbytek času by po mostu mohly jezdit vlaky.
„Dokážeme se vejít do času čtyř let – dva roky příprava, dva roky rekonstrukce,“ uvedl dále za autory Tej. Opravená konstrukce z roku 1901 by podle něj měla životnost dalších 100 let. Studie počítá i s přistavěním třetí koleje, kterou požadují SŽ a hlavní město. Ta by vznikla v podobě úzké platformy s pilíři na jižní straně mostu směrem k Vyšehradu.
Šéf SŽ Svoboda se pří panelové diskusi přihlásil z publika a uvedl, že správě jde primárně o praktické zajištění provozu vlaků. „Dívám se na to z toho pohledu, co železnice má v Praze zajistit – bezpečnost, kapacitu a rozvoj,“ uvedl. Dodal, že podklady a zejména informací o pouze 15procentní degradaci konstrukce se bude organizace zabývat. „Budeme s tím pracovat,“ řekl.
Součástí studie jsou i úpravy na smíchovském a výtoňském předmostí včetně veřejných prostor a dopravního řešení. Autor urbanistické části návrhu Kopeč řekl, že na obou stranách by vznikla veřejná prostranství, stromořadí či dopravní propojení. Na Výtoni by pak bylo možné využít prostory mezi pilíři mostu pro obchody či kavárny.
Namísto nové vlakové zastávky na Výtoni, s níž počítají plány SŽ, návrh nechává vlaky stavět na původním místě u bývalého nádraží Vyšehrad. „Výhody jsou tak evidentní, že si myslím, že by o tom neměla být diskuse,“ řekl Kopeč. Dodal, že řešení by umožnilo také zpřístupnit lidem nyní v podstatě uzavřenou Vnislavovu ulici vedoucí podél trati. Celkem by pak v případě uskutečnění jeho návrhu vzniklo 3700 metrů čtverečních nových nebytových prostor, dodal urbanista.
V diskusi promluvil také Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu ČVUT, který v minulosti vypracoval studii doporučující nahrazení konstrukce. Podle ředitele se vždy vědělo, že most je teoreticky opravitelný, ale šlo o to, zda to stojí za to. Z tohoto pohledu i z pohledu srovnatelnosti nákladů na obě řešení zůstává skeptický.
SŽ nyní hledá projektanty nové konstrukce, která má nahradit současný most. Správa plánuje plánuje práce na roky 2027 až 2029 a náklady odhaduje na 3,4 miliardy korun. Nynější památkově chráněná konstrukce by se podle předběžného plánu měla přesunout proti proudu Vltavy mezi Modřany a Velkou Chuchlí, kde by dále sloužila jako lávka pro pěší a cyklisty. Plán nahrazení mostu dlouhodobě kritizují pražské samosprávy, památkáři, spolek Nebourat nebo Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS).
Zdroj: ČTK
