V Domě fotografie v Revoluční 5 v Praze 1 začíná v úterý výstava Karel Otto Hrubý: Retrospektiva. Kurátory výstavy jsou Lukáš Bártl, Antonín Dufek a Jana Vránová.
Karel Otto Hrubý (1916 ve Vídni – 1998 v Senotíně) byl významným českým fotografem, pedagogem, kurátorem a recenzentem výstav, autorem fotografických publikací a literatury o fotografii, organizátorem přednášek, dílen a výstav. Od padesátých let až do důchodového věku soustavně a silně ovlivňoval dění v československé fotografii a obecně její směřování.
Po studiu na gymnáziu ve Znojmě Hrubý odešel v roce 1935 studovat práva na Univerzitu Karlovu do Prahy, studia ale nedokončil, protože Němci zavřeli vysoké školy. Po přestěhování rodiny do Brna si do roku 1941 přivydělával jako jazzový hudebník, pak byl totálně nasazen.
Po válce se stal fotoreportérem Rovnosti. Od roku 1947 byl v Brně kameramanem dokumentárních a reklamních filmů a potom divadelním fotografem. Od roku 1951 pracoval v Praze v redakci týdeníku Květy, spolupracoval také se Světem v obrazech. V letech 1952 až 1977 vyučoval fotografii na Škole uměleckých řemesel v Brně i jinde a vychoval řadu fotografických osobností, třeba Pavla Diase. V té době se současně živil jako profesionální fotograf na volné noze – zabýval se novinářskou, reportážní a technickou fotografií pro tehdejší časopisy, noviny, podniky a instituce, podílel se na řadě obrazových publikací.
Ve volné fotografii proslul zejména jako krajinář a tvůrce momentek zahrnovaných pod pojem poezie všedního dne. Obesílal fotografické salony a soutěže. Publikoval recenze fotografických výstav a odborné texty. V roce 1974 vydal s Antonínem Hinštem teoretickou knihu Krajinářská fotografie. Po odchodu do důchodu žil na chalupě v Senotíně v jižních Čechách, kde se věnoval malířství.
Koncepce výstavy v Domě fotografie vychází z hlavních tematických oblastí a názorových okruhů fotografického díla K. O. Hrubého. Soustřeďuje se jak na jeho počátky, kdy navazoval na tradice české meziválečné avantgardní fotografie, dále pak na fotografie vytvořené v duchu socialistického realismu, snímky s folklórní tematikou a fotografie poetizující každodenní události. V šedesátých letech se Hrubý začal věnovat inscenované fotografii, na kterou organicky navazují jeho mladší koláže a v neposlední řadě malby, jimž se věnoval od osmdesátých let, kdy už nefotografoval. Stálým objektem jeho zájmu byla krajina, a to jak ta idylická, tak člověkem zdevastovaná.
Výstava navazuje na výstavní projekt Domu umění města Brna. Nejde o přímou reprízu, ale o upravený výběr pro prostory GHMP. Výstava potrvá do 21. května.
Zdroj: Galerie hl. m. Prahy
