Karel Müller se narodil 12. prosince 1899 v Praze na Újezdě v učitelské rodině.
Už jako malý chlapec si sám ilustroval knížky, které vášnivě rád četl. Jako student pražské reálky vzbudil svými kresbami pozornost svého profesora kreslení Josefa Mandla. Svůj zjevný výtvarný talent rozvíjí studiem na Soukromé škole Ferdinanda Engelmüllera v Praze.
Po úspěšném složení přijímacích zkoušek byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v letech 1918 – 1921 studoval malbu a grafiku (profesoři Vlaho Bukovac, Josef Loukota a Jakub Obrovský), a poté v letech 1921 – 1924 pokračoval ve studiu v grafické speciálce u prof. Maxe Švabinského tamtéž.
Po ukončení speciálky a po státních zkouškách z pedagogiky začíná jeho bludná pouť středoškolského profesora kreslení.
Začala v Ústí n. Labem, pokračovala přes Lučenec, Levice, Jindřichův Hradec, Vyškov, Kroměříž, Michalovce a Sušici, až skončila opět v Praze – teprve v Praze se mohl plně věnovat soustavné tvůrčí činnosti.
Od roku 1943 tu vyučoval kreslení na Státní grafické škole – nepřetržitě až do roku 1959, kdy odešel do důchodu.
Od roku 1932 byl členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar (výstav se účastnil už od roku 1928).
Zabýval se malbou, volnou a drobnou grafikou, ilustrátorskou tvorbou a kresbou.
Ilustroval více než 200 knih, z toho značnou část pro děti.
V ilustrační tvorbě navázal na alšovskou tradici (Jan Neruda: Povídky malostranské; Božena Němcová: Dobří lidé).
Zpočátku v duchu civilismu 20. let vytvářel motivy z městské periférie, později staropražské scenérie ve starosvětském pojetí.
Karel Müller vystavoval doma i v zahraničí.
V roce 1971 obdržel cenu hlavního města Prahy za celoživotní práci věnovanou zobrazení Prahy, v roce 1975 dostal cenu nakladatelství Albatros a čestné uznání ministerstva kultury za ilustrace ke knize Malý Wolfgang Amadeus od rakouské spisovatelky Hinderksové.
Karel Müller zemřel 17. května 1977 v Praze.
Zdroje: Kouzlo ex libris, Wikipedie
