Nesvědčí mu ani přemnožení spárkaté zvěře, která jej okusuje nebo rozrývá půdu. Především v minulosti jej také lidé vyrýpávali a přesazovali do zahrádek. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nyní schválila regionální akční plán na jeho záchranu. Je součástí evropského projektu PROSPECTIVE LIFE, jehož cílem je zlepšit ochranu nejohroženějších druhů rostlin a živočichů v naší zemi.
„Doufáme, že se nám podaří krásný střevíčník pantoflíček v Českém ráji udržet. Zaměříme se proto na péči o jediné místo, kde dosud roste, plánujeme prosvětlit les, aby tu měl vhodné podmínky. Zároveň chceme ve spolupráci s libereckou botanickou zahradou vypěstovat ze semen rostlinky, které vysadíme jednak na místo, kde strevičník nyní přežívá, a jednak na další vhodná místa v Českém ráji. Kvůli přemnožené spárkaté zvěři budeme asi muset přistoupit k tomu, že rostliny oplotíme, aby nedošly k úhoně,“ vysvětlil Jiří Klápště z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Střevičník pantoflíček je jedním z 64 druhů tuzemských orchidejí. Své jméno dostal podle spodní části květu tvořené vyklenutým pyskem okvětního lístku. Ten svým tvarem připomíná střevíc a je v něm skryta důmyslná past s opylovacím mechanismem. Květem zlákaný hmyz usedne na okraj otvoru a sklouzne do nitra pysku. Cesta zpět je však kvůli vylučovaným kluzkým látkám a zpětně ohnutým chlupům nemožná. Na svobodu se hmyz dostane pouze velmi úzkou štěrbinou v blízkosti báze pysku, kde jsou umístěny tyčinky a pestík. Při úniku malým otvorem ulpí na hřbetě oběti lepkavý pyl, a pokud pak hmyzí pomocník navštíví další květ střevíčníku, může dojít k opylení. To je u většiny orchidejí vázáno na konkrétní druhy hmyzu. Střevíčník pantoflíček k němu potřebuje včely pískorypky. Je to vytrvalá rostlina, která se dožívá i několika desetiletí. Ačkoliv u nás nyní roste zhruba na stovce míst, jsou oblasti, kde dříve byl hojnější, ale dnes je na pokraji vyhynutí.
Populace na Maloskalsku bude posilována rostlinami z vlastního genofondu. Do množení rostlin ze semen odebraných na původní lokalitě se zapojí Botanická zahrada Liberec. „Abychom zvýšili šanci na úspěch a množení urychlili, budeme provádět sterilní výsevy semen do in-vitro kultur paralelně v laboratoři botanické zahrady a na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Až nám něco vyroste, bude třeba rostliny převést ze sterilního prostředí do reálných podmínek. K tomu máme v Liberci vhodné chladné skleníky, které budou rostlinám imitovat lesní prostředí. Střevíčníky v přírodě rostou v symbióze s mykorrhizními houbami. Ze zahradnické praxe víme, že střevíčník pantoflíček dokáže růst i bez těchto hub, ale rostliny s kořeny osídlenými symbionty dříve a častěji kvetou a jsou celkově silnější. A to chceme. Zahradnicky produkované střevíčníky bývají uměle inokulovány komerčně dostupnými kulturami symbiotických hub. Ty ale našim střevíčníkům podávat nechceme, abychom na lokalitu nezavlekli cizorodé houby a nerozvrátili tak půdní mikroflóru na lokalitě. Budeme proto odebírat vzorky hrabanky z širšího okolí rostlin na lokalitě a sterilně připravené rostliny vysadíme do této směsi. Na lokalitu pak vrátíme kompletní tandem plně adaptovaný na růst v původním prostředí,“ doplnil Miroslav Srba z Botanické zahrady v Liberci.
Přípravu regionálních akčních plánů zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Slouží k záchraně populací ohrožených druhů rostlin a živočichů na regionální úrovni. Často se mezi ně vybírají tzv. deštníkové druhy, jejichž ochranou se pomůže řadě jiných rostlin a živočichů s podobnými nároky na prostředí. Nový regionální akční plán pomůže nejen střevíčníku pantoflíčku, ale třeba i dalším druhům světlých lesů, zejména dalším orchidejím, jako je třeba okrotice bílá.
Projekt PROSPECTIVE LIFE by měl zlepšit kondici české krajiny, uchovat a zvýšit její biodiverzitu a také zvrátit úbytek nejohroženějších druhů. Potrvá až do roku 2033. Přinese na čtyři desítky nových záchranných programů, programů péče a regionálních akčních plánů pro vybrané ohrožené druhy rostlin a živočichů. Zaměří se i na osvětu, vzdělávání a komunikaci oblasti ochrany nejohroženějších druhů, ale i druhové rozmanitosti obecně.
Zdroj: AOPK ČR, Správa CHKO Český ráj