Čas od času se ale v Záchranné stanici pro volně žijící živočichy objeví i zástupce takového druhu, který bychom v Praze opravdu nečekali. V druhé polovině července tu překvapil mladý tenkozobec opačný, kterého byste v Praze našli spíš v ZOO. Je to vůbec první tenkozobec, o kterého se pražská zvířecí záchranka stanice stará.
Jak napovídá jeho název, pro tenkozobce je charakteristický jeho dlouhý a tenký zobák, který se na konci zvedá nahoru. Tento druh žije v blízkosti vody, obývá především mělké stojaté vody, kde svým specializovaným zobákem loví drobné korýše, měkkýše, vodní hmyz a rybí potěr. Patří mezi bahňáky, jeho nejbližšími příbuznými jsou tedy vodouši, jespáci nebo kulíci. Tenkozobci opační se v ČR vyskytují jen velmi vzácně, řadí se mezi kriticky ohrožené živočichy. Můžeme je vidět například v Českobudějovické pánvi, na rybnících a v mokřinách, často v hejnech spolu s racky.
V Praze je jeho výskyt naprosto ojedinělý a ani náš tenkozobec, který byl nalezen ve Veletržní ulici v Praze 7, zde zřejmě nehodlal setrvat dlouho. Pravděpodobně pouze přelétával a stala se mu nehoda, která u ptáků pohybujících se v městském prostředí patří mezi ty vůbec nejčastější – v letu patrně narazil do překážky, nejspíš do prosklené budovy nebo velkého okna, a spadl na zem. Na rušné ulici si otřeseného ptáka brzy všimli kolemjdoucí a přivolali pomoc.
Navzdory pádu se tenkozobci naštěstí nic vážného nestalo. Záhy se ale ukázalo, že otřes po nárazu do překážky není ptákův jediný problém. Při pohmatu byl hubený a také vykazoval známky vysílení. Nechtěl se ani postavit, pouze seděl na nohách. Naštěstí mu nechyběl apetit a snažil se jíst podávanou potravu. A teprve jeho trus objasnil, co mladého ptáka trápí. Jeho tělo oslabovala tasemnice. Nyní proto tenkozobce ve stanici odčervují a snaží se ho opět dostat do kondice. Jakmile zesílí, vrátí se do volné přírody.
