Začátkem listopadu si připomínáme desáté výročí úmrtí Martina Jirouse, kterého mnoho lidí zná pod přezdívkou Magor. Za své názory se několikrát dostal do vězení, ale to ho nikdy nezlomilo.
Humpolecký rodák, představitel samizdatové literatury a českého undergroundu předlistopadového období je známým signatářem Charty 77. Svoje nadšení pro hudbu proměnil v hudební spolupráci se skupinou The Primitives Group. Koncem šedesátých let se stal nehrajícím vedoucím legendárních The Plastic People of the Universe. V roce 1971 bylo zakázáno vydávání časopisu Výtvarná práce a Martin Jirous se od té doby živil v dělnických zaměstnáních. V roce 1973 se poprvé dostal na dvanáct měsíců do vězení. Jeho názory a svobodomyslnost ho do vězení dovedla ještě několikrát a jeho poslední trest ukončila až amnestie prezidenta republiky v listopadu roku 1989.
Mezi nejznámější Jirousova díla patří básně a pohádky pod názvem Magor dětem, které psal pro svoje děti Františku a Martu, ve vězení.
Za sbírku Magorovy labutí písně získal Cenu Toma Stopparda, v anketě Lidových novin vyhrál dvakrát cenu Kniha roku. V roce 2006 mu byla za celoživotní dílo udělena Cena Jaroslava Seiferta. Pobýval střídavě v Praze, anebo na svém statku v Prostředním Vydří u Dačic.
Zemřel 9. listopadu 2011 v Praze.
Pohřben byl na hřbitově v Kostelním Vydří, nedaleko obce Prostřední vydří, kde pořádal velmi známý undergroundový festival Magorovo Vydří. Tyto koncerty ukončila v roce 2005 vyhláška města Dačice. Od roku 2006 se další koncerty odehrávaly a odehrávají, pod názvem Magorovo Vydří na Skalákově mlýně u Meziříčka, nedaleko Želetavy.
